Trojmoří – střední Evropa jako subjekt politiky

Trojmoří je projektem hospodářské, infrastrukturní a energetické spolupráce dvanácti členských zemí EU: Bulharska, Česka, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Od jeho vzniku z iniciativy Polska a Chorvatska je také projektem transatlantické spolupráce. Podporovaný prezidentem Trumpem a nyní i Bidenovou administrativou je od integrace střední a východní Evropy do NATO nejvýznamnějším transatlantickým projektem uskutečňovaným v Evropě. Kongres USA 18. listopadu 2020 jednomyslně schválil rezoluci č. 672 podporující projekty ve formátu Trojmoří i samotnou iniciativu jako strategickou koncepci.

Klade si za cíl posílit dopravní, energetickou a digitální infrastrukturu spojující náš region na ose sever – jih. Většina evropských prostředků směřovala do modernizačních projektů spojujících západ a východ Evropy, což bylo od vstupu do EU v roce 2004 i prioritou střední a východní Evropy. Za velmi důležité považuji také posílení vzájemné synergie úspěšné hospodářské transformace uplynulých třiceti let v zemích Trojmoří. Zároveň skutečnost, že se náš potenciál skrze spolupráci agreguje, výrazně se zvýšuje naše atraktivita pro americké investory. Konkretní projekty, které země střední a východní Evropy plánují společně, představují mnohem atraktivnější objekt zájmů. Chceme, aby se vytvořila přidaná hodnota projektům, které nezvládneme ani sami zafinancovat, ani zorganizovat, potřebujeme k nim sousedy a prostředky zvěnčí. Ta síť má smysl jenom ve větším celku, lépe na ní získáme finanční investory. Čím dál více je to v České republice chápáno jako přidaná hodnota a přínos, což nakonec našlo svůj odraz v programovém prohlášení nové vlády a je sdíleno i převážnou částí opozičních politických stran. Investiční fond Trojmoří má z tohoto důvodu předpoklady obohatit náš dosavadní národní a eurounijní způsob uvažování o velkých investicích a vnést do střední a východní Evropy americký přístup k vícezdrojovému financování investic. Časem by se mohlo podařit zatraktivnit i rozsáhlé projekty dopravní a energetické infrastruktury o kapitál z USA a propojit jej v jednotlivých projektech s dosavadními osvědčenými formami financování.

Hospodářský úspěch a transatlantická orientace jsou vitálním bezpečnostním a strategickým zájmem střední a východní Evropy. Bezprecedentní agrese Ruska vůči Ukrajině potvrdila tematickou oprávněnost konceptu Trojmoří. Energetická, dopravní a digitální infrastruktura jsou vitálním zájmem našich států a občanů. Trojmoří je proto i odpovědí na oslabování transatlantické vazby, které se periodicky objevuje v západní Evropě od konce 2. světové války. Je pro nás velmi riskantní a nežádoucí. Nesmíme dopustit, abychom se stali periferií mezi Západem a Východem. Energetika a ambiciózní evropské programy jako Green Deal budou muset být podrobeny celkovému geostrategickému přeformátování. Humanitární a vojenská pomoc Ukrajině ukazuje, že strategickou revizi zasluhují všechna naše hlavní dopravní spojení v regionu Trojmoří i koridory do Asie. Revize základní evropské sítě TEN-T, o které nyní členské státy a evropské instituce po deseti letech v tomto roce jednají, již některé vojenské a strategické aspekty zohledňuje. Bude nutné také s vyšší pozorností jednat o rozvoji dopravní a energetické infrastruktury sítě TEN-T s aspiranty na členství v EU na Balkáně a s Ukrajinou musí Evropa vést intenzivní diskusi o dopravních a energetických sítích, právě s ohledem na neblahou zkušenost s počínáním Ruska. Dopravní a energetická infrastruktura potřebuje od základu podporu 5G síťové infrastruktury a její zabezpečenou satelitní podporu. Bude důležité právě v oblasti kosmických technologií začít důsledně budovat evropskou a euroatlantickou strategickou autonomii a otevřít se výzkumu a vývoji civilní a vojenské složky satelitních konstelací. Nové dopravní osy vysokorychlostních železnic Berlín – Praha – Vídeň – Budapešt, Varšava – Katovice – Ostrava – Vídeň a Varšava – Wroclaw – Praha musí být ze severu a z jihu Evropy integrovány do klíčových projektů realizovaných skrze fondy Trojmoří jako je Rail Baltica a Via Carpatia, ale také do dopravní sítě v alpských zemích. Zásadní přehodnocení významu a využitelnosti budou potřebovat nejen baltské, černomořské a jadranské přístavy, ale i vnitrozemské vodní cesty, jejich intermodální překladiště s železnicí a s dálniční sítí.

Pro Českou republiku a naše exportní hospodářství mají stále větší význam baltské přístavy, které s rozvojem železniční a dálniční sítě v Polsku představují stále více konkurenceschopnou alternativu k tradičním severomořským přístavům v západní Evropě.
Budování dopravní infrastruktury bylo v období od konce studené války jedním z důležitých faktorů konkurenceschopnosti hospodářství střední a východní Evropy a klíčem k našemu úspěchu. Nyní musíme dopravní infrastruktuře a jejím prioritám společně v Trojmoří dát i strategický úhel pohledu.

Jak v lednu 2021 napsal polský prezident Andrzej Duda, podařilo se nám střední Evropu emancipovat a stát se subjektem politických a civilizačních procesů. Trojmoří je katalyzátorem našich vazeb a ambicí přihlásit se o slovo i v dalším evropském směřování. Naše kulturou, pojetím svobody a demokracie a osvobození se ze studené války blízké země proto mohou v Trojmoří nalézt další významné zakotvení nad rámec členství v EU a v NATO. Na nadcházejícím summitu v Rize budeme mít o čem diskutovat.

Jan Sechter
Vládní koordinátor projektu Trojmoří za Českou republiku, bývalý velvyslanec ve Varšavě a náměstek ministra dopravy ve vládě Andreje Babiše.

Čtěte česko-polský speciál Týdeníku Echo ZDE.

Článek vychází v rámci projektu Na společně cestě. Česko-polský speciál, který vychází ve spolupráci s revue Wszystko Co Najważniejsze a Polským institutem v Praze. Texty si můžete přečíst v tištěném Týdeníku Echo číslo 19 a také na Echo24.cz a wszystkoconajwazniejsze.pl.