Internet ničí demokracii. Týdeník Echo s Francisem Fukuyamou nejen o konci dějin
ECHOPRIME
Americký politolog Francis Fukuyama je jedním z nejslavnějších současných myslitelů. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Konec dějin a poslední člověk z roku 1992. V ní představil tezi, že s koncem komunismu nastal konec dějin. Liberální demokracie obstála v zápase se všemi ostatními univerzalistickými ideologiemi, a je tak finálním politickým stadiem lidstva. Historie neskončila ve smyslu událostí jdoucích po sobě, ale byly ukončeny debaty o tom, kam dějiny směřují. Šlo o zásadní optimistický text devadesátých let. Téměř po třiceti letech skutečnost již tak optimisticky nevypadá. Liberalismu vyrostli noví kritici, jak na levici, tak na pravici. Liberální supervelmoc USA se zmítá ve vnitřních problémech, zatímco autoritářská Čína je na vzestupu. Právě o současném stavu liberální demokracie hovoří Fukuyama pro Týdeník Echo.
Jste stále optimistický ohledně budoucnosti liberální demokracie?
Momentálně prochází velmi těžkým obdobím. Za posledních patnáct let nastal celkový pokles demokracie. Děje se to i v některých klíčových místech, jako jsou Spojené státy a Indie. Takže je těžké být příliš nadšený ze stavu světové demokracie, ale stále si myslím, že má jisté přednosti, které ji udrží jako formu vlády.
Jaké jsou ty přednosti?
Lidé neradi žijí v autoritářských zemích. Když se rozhlédnete, všude máte protesty, v Bělorusku, Egyptě, Barmě a dalších místech. Churchill řekl, že demokracie je nejhorší formou vlády až na ty všechny ostatní. V posledních pár letech se v demokracii objevilo mnoho chyb, ale stále si myslím, že ve srovnání s alternativami funguje docela dobře.
Ve své knize Konec dějin píšete, že s dějinným koncem se může dostavit jakási nuda, jež povede k boji pro boj samotný. Myslíte, že to nastalo? A může to být jeden z důvodů kulturních válek a podobných sporů?
Tam jsem mluvil o řeckém slově thymos, o myšlence, že lidské bytosti potřebují uznání své důstojnosti. Pokud lidé žijí ve společnosti, která je mírová a prosperující, nemají nic, o co by usilovali, nemají nic vyššího, k čemu by mířili. Za těchto okolností jsou neklidní a znudění, což vede k boji pro boj samotný. A myslím, že se to děje. Rozhodně to vidím ve Spojených státech, kde žijeme v docela mírové, bezpečné, liberální společnosti. A i tak mnoho lidí je velmi nespokojených a naštvaných. Je to výsledek nedostatku ideálů na konci dějin.
Liberalismu vyrostli oponenti jak na levici, tak na pravici.
Liberalismus vždy měl své levicové i pravicové kritiky. Liberalismus je v podstatě systém, který se vynořil v 17. století v Evropě po náboženských válkách. Smyslem liberalismu je dovolit různorodým společnostem žít dohromady v míru. V liberální společnosti nemáte vyšší cíle, jež by definovalo náboženství. Místo toho máte sérii procedur, jež dovolují různorodým lidem žít v míru. Ale to vždy vyvolávalo vakuum účelu, smyslu, protože liberální společnosti nesměřují své členy k nějakému vyššímu smyslu. Takže na pravici pak máte konzervativce, kteří se strachují o národ a národní identitu. Máte také náboženské konzervativce, kteří si myslí, že společnost by měla sloužit náboženským cílům. A další lidé zase cítí, že život v bezpečné, prosperující, komerční společnosti není příliš naplňující. Myslím, že to je jeden z motorů nespokojenosti na pravici.
