Dosud nejtvrdší sankce, ale s nejistým výsledkem. Rusko embargo na ropu příliš nepoškodí

ROPNÉ EMBARGO

Dosud nejtvrdší sankce, ale s nejistým výsledkem. Rusko embargo na ropu příliš nepoškodí
Ruská ropa se na celkovém dovozu suroviny do EU podílí 36 procenty. Foto: Shutterstock
1
Svět

Záviš Dobiašovský

Ropné embargo se rýsuje jako dosud nejtvrdší sankce proti ruské agresi, v konečném důsledku však někteří odborníci krotí přehnaná očekávání. Rusko bude totiž ropu prodávat dál a kvůli situaci na trhu s energiemi bude zřejmě dopad do ruského rozpočtu jen velmi omezený. Tvrdší ránu pro režim Vladimira Putina to tak bude zřejmě znamenat až v dalších letech.

Lídři států Evropské unie se dohodli na částečném embargu, které má do konce roku odstřihnout až 90 % Ruskem dovážené ropy. Sankce tak mají dále stupňovat tlak proti ruské agresi na Ukrajině, na kterém se podílí celá řada dalších sankcí. Faktem je, že státy EU platbami za energie významně zásobují ruský rozpočet, ropné embargo, navíc částečné, však k výrazným propadům zřejmě nepovede.

Záležet bude zejména na tom, jak se Rusku podaří přesměrovat ropu na jiné trhy. „Rusové budou hledat nové obchodní kanály a marná sláva, budou prodávat pod cenou, to už dělají, Čína a Indie mohutně kupuje, hodně to navýšily, sice za snížené ceny, ale pořád podstatně vyšší, než byly ceny ropy dejme tomu v roce 2020 v době pandemie,“ řekl deníku Echo24 energetický analytik Jiří Gavor.

Podle něj se sice Rusku nepodaří nalézt na trhu ekvivalent pro vývoz stejného objemu ropy, ovšem kvůli situaci na trhu to nebude až takový problém. „Fiskální dopad na rozpočet bude minimální, protože jsou ceny vysoké. Projevuje se to už nyní, Rusko prodává méně plynu, méně ropy, ale příjmy jsou vyšší než třeba ve srovnání s rokem 2020, 2019 a to podstatně. Projevuje se to i fiskálně tím, že za rok 2021 oba největší koncerny Rosněft a Gazprom vyplatí dosud historicky nejvyšší dividendu,“ dodal Gavor.

Ruský rozpočet totiž inkasuje už od konce minulého roku mimořádně vysoké příjmy. „Takže efekt okamžitého tlaku, že dojdou peníze, nebudete mít z čeho financovat boje na Ukrajině, rozhodně nenastane. Nicméně v dlouhodobém měřítku ta ztráta lukrativního evropského trhu bude Rusy pořádně bolet. Evropa nemá mnoho jiných možností, je to zatím taková nejcitelnější sankce, ale očekávání, které si možná někteří politici tak trošku naivně představují, že Rusům dojdou peníze a nebudou mít z čeho financovat válku, to bych rozhodně nečekal,“ řekl Gavor.

Podle výzkumníka Oxfordského institutu pro energetická studia Adi Imsirovice však může mít embargo jiný efekt. Rozhodnutí podle něj otevírá cestu k tomu, aby EU a USA zvýšily tlak právě na země jako je Indie, aby podobná opatření přijaly také. Dříve bylo obtížné žádat například Indii, aby snížila svůj dovoz, pokud to EU sama neudělala, řekl výzkumník CNBC.

I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy zůstává dopad ropného embarga otázkou. „Rusko kvůli embargu EU na ropu dodávanou po moři přijde o 230 miliard korun ročně, spočítal Bloomberg. Jen letos utrží za vývoz energií 6200 miliard korun ročně, tedy 27krát více. Pro srovnání, schodek rozpočtu vlády ČR bude letos činit přes 300 miliard korun. Rusko nakonec embargo tolik zabolet nemusí, záleží, za kolik a v jakém objemu se mu bude dařit prodávat ropu zemím typu Indie či Číny,“ uvedl Kovanda.

Indie je třetím největším dovozcem ropy na světě a zaznamenává od ruské invaze na Ukrajinu neustálý nárůst dovozu ropy z Ruska, vyplývá z údajů společnosti Refinitiv Eikon. Země odmítla kritiku svých pokračujících nákupů ruské energie kvůli válce na Ukrajině a uvedla, že náhlé zastavení dovozu ruské ropy by v konečném důsledku poškodilo její spotřebitele. Také Čína v tichosti zvyšuje nákupy ropy z Ruska za zvýhodněné ceny, upozornila agentura Reuters. Zdá se, že největší světový dovozce ropy se snaží zaplnit výpadek vzniklý přerušením vztahů západních odběratelů s Ruskem.

Ruská ropa se na celkovém dovozu suroviny do EU podílí 36 procenty. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, za Spojenými státy a Saúdskou Arábií, a největším vývozcem ropy na světové trhy. Je ale také významným producentem a vývozcem zemního plynu. Plynu se embargo netýká, ale unijní státy chtějí co nejrychleji svou závislost na této surovině z Ruska snížit.

Případné embargo na plyn by bylo zřejmě citelnější, kvůli způsobu transportu je těžší případný výpadek exportu přesměrovat k jiným odběratelům. Státy unie jsou však v otázce plynu značně nejednotné. „U plynu je to pro Evropu ještě horší. Zatímco v případě ropných produktů skřípeme zuby, zasahuje nás to zvýšením ceny pohonných hmot, tlakem na inflaci, v případě zemního plynu by některé země včetně Česka v dostatečném objemu alternativu fyzicky nenašly a mělo by to zničující dopad na hospodářství. Plné embargo na plyn je klasický případ sankce, která je naprosto kontroverzní,“ dodal Gavor.