Čínská cenzura se přesouvá z politiky do ekonomiky. Ta se nemá ‚pomlouvat‘

Nová cla Washingtonu na čínský export ve výši 200 miliard dolarů dominovala zprávám z byznysu ve většině světa. Čínští čtenáři si však mohli přečíst zcela jiné titulky – internetové společnosti Tencent a Baidu přinášely zprávy o tom, jak komunistická strana „se Si Ťin-pchingem v čele“ pomáhá rozvoji zapadlého regionu Ning-sia na severozápadě Číny, píše britský ekonomický deník Financial Times (FT).

Se zpomalováním čínského hospodářského růstu a obchodní válkou s USA, která nahlodává důvěru spotřebitelů i akciových trhů, Peking dále utužuje kontrolu nad domácími médii. Vládnoucí strana desítky let považuje silné hospodářství za klíčový zdroj své legitimity. V těžších dobách jsou proto ekonomické zprávy čím dál více předmětem stejné cenzury jako politika.

„Cenzura nikdy nebyla tak přísná,“ řekl jeden z ekonomických novinářů s dvacetiletou pracovní zkušeností. „Velká změna nastala v druhé polovině tohoto roku.“

Podle mnoha novinářů vlivných čínských médií, kteří s FT anonymně hovořili, vydali čínští propagandisté v posledních několika měsících instrukce „nepomlouvat“ ekonomiku. Psaní o tématech, jako je šetření spotřebitelů, potíže místních samospráv se splácením dluhů, propouštění zaměstnanců ze zkrachovalých soukromých firem či nehospodárnosti ve státních společnostech, se podle nich stále častěji ocitá „za hranou“.

Média dostala nařízeno nepoužívat výraz „obchodní válka“ a nespojovat napětí v obchodě se slabinami čínského hospodářství, uvedlo několik novinářů.

Jeden čínský ekonomický novinář řekl FT, že ekonomické zpravodajství je nyní předmětem stejných omezení jako dříve politika. „Hospodářství je nyní politická záležitost,“ řekl.

Instrukce od mediálních regulačních úřadů se redaktorům předávají po telefonu, aby je nebylo možné zkopírovat a šířit po internetu. Cenzoři mohou nařídit redaktorům smazat jejich online články, ale třeba je i donutit napsat „sebekritické hodnocení“, v němž musejí obhajovat své prohřešky.

Potrestána mohou být i celá média. V srpnu nařídil regulační úřad na měsíc zavřít zpravodajský server Qdaily.com poté, co publikoval podle něj „nelegální zprávy“. Podle bývalého novináře tohoto serveru se témata, jimiž se tento web zabýval a která byl posléze nucen smazat, týkala například dělníků dojíždějících za prací či zavření nezávislého knihkupectví.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Cenzura? Boj proti fakenews? Twitter blokuje odkazy na kontroverzní weby

Facebook zablokoval stránky protiimigračního hnutí

Omezování debaty o hospodářství se rozšířilo z médií i na veřejná vyjádření ekonomů a think-tanků. Unirule, jeden z mála čínských nezávislých ekonomických institutů, byl začátkem tohoto roku vypuzen ze svého pekingského sídla. Tento měsíc navíc úřady zakázaly jeho šéfovi Šeng Chungovi vycestovat z Číny, když se chtěl zúčastnit sympozia na Harvardově univerzitě. Zákaz pak odůvodnily obavami o „národní bezpečnost“.

„Původně byla ekonomika neutrálním tématem, ale v posledních dvou letech se o hospodářských potížích či jiných negativních zprávách nemůže diskutovat,“ řekl Šeng. „Prostor se neustále zmenšuje.“

Fang Kecheng, odborník na média na Pensylvánské univerzitě, řekl, že „propagandisté mají za cíl určovat veřejné mínění, takže když se přestává dařit, jsou nervóznější a chtějí zdůrazňovat to pozitivní“. „Paradoxně čím více strana či stát zasahují do mediálního pokrývání ekonomiky, tím více pochybností to může u lidí vzbudit… To může vést k ještě přísnější kontrole. Tato spirála ukazuje, že cenzura má své limity a že ve výsledku může mít negativní dopad,“ dodal Kecheng.