Sto tisíc stažení je dobré číslo, hodnotí novou aplikaci pro počasí šéf meteorologů
Mobilní aplikace pro předpověď počasí
ROZHOVOR
Ilustrační foto: reprofoto ČT
Před necelým měsícem spustil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) první dvě aplikace nejen pro předpověď počasí. V rozhovoru pro deník Echo24 šéf ústavu Mark Rieder hodnotí jejich úspěšnost a prozrazuje, jaké připomínky se k aplikaci sešly. „V tuto chvíli dal náš projektový tým dohromady zhruba 25 námětů na vylepšení aplikací a budeme se bavit o tom, jakým způsobem je uvést do života,“ říká Mark Rieder. Aplikace, tedy ČHMÚ a ČHMÚ+, si za necelý měsíc stáhlo více než sto tisíc uživatelů. S čísly jsme spokojeni, dodává Rieder.
Dvě aplikace pro počasí spustil ČHMÚ před měsícem. Jak se osvědčily?
To musí ohodnotit především uživatelé. Obě aplikace mají přes sto tisíc stažení a průměrné hodnocení z pětistupňové škály 3,8. To bych řekl, že není za první měsíc špatné. S čísly jsme spokojeni.
Ozvali se uživatelé aplikací s nějakými připomínkami?
Se spoustou. Jsme za ně vděční. Kromě čistě individuálních názorů se setkalo několik zásadních připomínek. První je chybějící widget na úvodní obrazovce mobilu. Druhý námět se týká barevného schématu, kromě bílo-černého schématu by uživatelé ocenili i černo-bílý. Třetí se týká vypínání notifikace k vydávaným výstrahám. To jsou tři nejčastější. Zřídili jsme e-mailovou schránku, kam uživatelé můžou své připomínky a náměty psát. V tuto chvíli dal náš projektový tým dohromady zhruba 25 takovýchto námětů na vylepšení a budeme se bavit o tom, jakým způsobem je uvést do života. Svět mobilních aplikací je rychlý, nechceme zaspat. Základní úpravy chceme udělat co nejrychleji.
Kdy by se ty novinky mohly promítnout v aplikaci?
S firmou OK System, která vyhrála soutěž na zpracování, jsme domluvení, že do konce července vydá i aplikaci na Apple iOS. Tedy tři měsíce po předání aplikace pro Android. Základní připomínky bych už v té appleovské aplikaci chtěl mít zakomponováné.
Přibudou do stávajících dvou aplikací nějaká data?
I takové náměty uživatelů se objevily. Zajímá je například detekce blesků nebo aktuální srážkové úhrny. V tuto chvíli ale u stávajících aplikací nechceme přidávat datové sady, aby nebyly příliš komplikované.
Tím se asi otevírá prostor pro nové aplikace.
Jsme povzbuzeni úspěchem stávajících aplikací, chceme pokračovat dál. Mně osobně by se líbila aplikace pro sport, tedy informace pro lyžaře, letce, turisty či vodáky. Máme údaje o stavech na povrchových tocích i průtocích, stačí je jen podat trošku jiným způsobem. Dále jsme schopni vygenerovat předpověď pro předem naplánovanou túru. Máme údaje z měření výšky sněhu. Tohle je směr, kterým bychom se chtěli vydat. Bavili jsme se i o tom, že by mohla vzniknout mobilní aplikace pro zemědělce. Ve chvíli, kdy dělají postřiky nebo zasévají, je pro ně klíčové, zda má přijít nějaká přívalová srážka, či ne. To je zatím ve stádiu nápadů. Chceme ale pokračovat.
Hrozí nějaké zpoplatnění aplikací?
Ne. Data a údaje jsou určena veřejnosti zdarma.
Jak to vypadá se změnou webových stránek ústavu?
Změna webu je plánována. Byť naše webové stránky obsahují neuvěřitelné množství informací a rad, tak jsou neuvěřitelně nepřehledné. Jejich design a způsob ovládání je deset let starý a je třeba je zjednodušit. Stanovili jsme si, že chceme definici cílového stavu, abychom ji mohli zadat nějakému zpracovateli, do konce tohoto roku. Vedle toho jsme sloučili několik facebookových stránek ústavu do jednoho a máme dva twitterové účty. Snažíme se, aby se i tam pořád něco dělo.
Už dříve jste zmínil, že byste rád, aby měl ústav více vlastních peněz. Aby byl o něco méně závislý na penězích z ministerstva životního prostředí, pod které ústav spadá. Jak toho docílit?
Daleko větším zapojením ústavu do řešení výzkumných projektů. Jedním důvodem jsou peníze a druhým, že se ústav znalostně i technicky posune takové zapojení dál. Jsme nicméně příspěvková organizace, 75 procent našeho rozpočtu máme z příspěvků, 25 procent si vyděláváme. To lze i tím, že spolupracujeme zase se státními podniky, jako jsou například Řízení letového provozu nebo Ředitelství silnic a dálnic. I v komerční sféře vidím celou řadu příležitostí, v nichž by se ústav mohl uplatnit. Možná spolupráce je s pojišťovnami, energetickými společnosti, s letišti a v oblasti retailu, tedy obchodních center a jejich prodejů, na jejichž úspěšnost má významný vliv počasí.
