Škody za hraboše by zemědělcům mělo platit životní prostředí, říká Faltýnek
Faltýnek o hraboších
NOVÉ
Foto: Jan Zatorsky
Odškodnění pro zemědělce za škody způsobené hrabošem by mělo zaplatit ministerstvo životního prostředí, domnívá se předseda sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO). Chce otevřít debatu o možné kompenzaci, řekl ve středu na jednání výboru. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) škody přesáhly už miliardu korun a nejde zatím o konečné číslo, jde podle něj o nejhorší hraboší kalamitu za posledních 30 let.
Hlodavci jsou přemnožení hlavně na jižní a střední Moravě. Jediným účinným nástrojem pro potlačení přemnožených hrabošů je podle Zemědělského svazu ČR plošný rozhoz jedu Stutox II. Výjimku, která to aplikaci jedu umožňovala, ale stát po kritice ministerstva životního prostředí a ekologických organizací pozastavil. Zemědělci nyní žádají ministerstvo zemědělství, aby výjimku obnovilo. Podle předsedy svazu Martina Pýchy zatím ale není ze strany ministerstva životního prostředí ani náznak toho, že se tak stane.
„Hraboš sežral někde až polovinu obilí. Na Hané jsem viděl pole, kde nezůstalo téměř nic,“ řekl poslancům předseda výboru. Podle něj se od léta, kdy stát pozastavil povolení opatření, nestalo prakticky nic. Mělo by se tak podle něj debatovat o finanční kompenzaci pro zemědělce. „Samozřejmě z prostředků ministerstva životního prostředí,“ dodal předseda výboru. Podle Tomana udělali zemědělci všechna možná agrotechnická opatření, jako je orba nebo diskování, aby kalamitu snížili, přesto je hlodavec přemnožený dále.
Jak dříve uvedl svaz, jedná se s ministerstvy zemědělství a životního prostředí o možnostech finanční kompenzace ztrát. Zemědělci také žádají, aby orgány ochrany přírody byly operativnější a povolovaly aplikaci jedu, alespoň do nor, rychleji – pokud možno za několik dní. S tím jsou podle svazu problémy, protože v některých oblastech na Moravě se vyskytuje chráněný křeček. Povolení rozhozu do nor ale podle Pýchy trvá týdny nebo měsíce. Orgány ochrany přírody se v některých případech podle Tomana řídí mapami výskytu křečka z roku 1972.
Svaz v létě docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky účinnost povolení pozastavilo. V létě se po povolení plošné aplikace zjistilo jeho použití na Moravě, kde následně myslivci našli skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.
Ohrožením některých druhů ptáků a savců argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle ní je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží. Podle České společnosti ornitologické používají někteří zemědělci jed i bez povolení.
„Plošně rozhozené granule Stutoxu II jsme našli například na Žďársku na Vysočině nebo na Hodonínsku. Nyní se zabýváme případem psa na Opavsku, který se minulý týden přiotrávil na vycházce po polní cestě. Veterinář konstatoval silnou otravu jedem, test na Stutox II bohužel udělaný nebyl. Následná hlídka v terénu ale na trase vycházky potvrdila velké množství mrtvých hrabošů a také granule, které jsme poslali na rozbor. Dá se předpokládat, že pes se přiotrávil nelegálně aplikovaným jedem. Přežil, ale má poškozená játra a ledviny,“ uvedl Milan Jeglík, pod jehož záštitou fungují hlídky před jedem v terénu.
