Summit EU prolomil pat a schválil pravidla rozpočtu dosud blokovaná Polskem a Maďarskem

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Šéfové států a vlád se shodli na pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním nezávislosti justice. Informoval o tom mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Německé předsednictví vyjednalo s oběma státy kompromis.

Podle agentury AFP spojení mezi platbami a tzv. právním státem nenastane, dokud Evropský soudní dvůr nerozhodne o zákonnosti postupu. Očekává se to v roce 2022. Evropská komise zdůrazňuje, že to není problém, protože než budou zpracovány konkrétní podrobnosti mechanismu, bude to nějakou dobu trvat.

Všem 27 členským státům tak bude od příštího roku k dispozici rozpočet a s ním spojený fond v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun).

"Nyní můžeme začít (rozpočet) uvádět do praxe a postavit naše ekonomiky zpět na nohy," oznámil na twitteru shodu Michel.

Lídři souhlasili s návrhem německého předsednictví, který přesvědčil Budapešť a Varšavu ke stažení veta. Upřesňující text stanovuje řadu dodatečných podmínek, za nichž bude možné některou zemi odstřihnout od unijních financí, pokud nebude dodržovat principy tzv. právního státu.

Schválený text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh počítá tedy s tím, že pokud by Evropská komise na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.

Polský premiér Mateusz Morawiecki označil podle agentury PAP dohodu za "dvojité vítězství" pro svou zemi. Varšava podle něj jednak získá peníze z unijního fondu a zároveň o ně nebude moci přijít, neboť byla nastavena velmi podrobná kritéria využití nové podmíněnosti. "Dostali jsme důkaz, že EU stojí na jednotě zemí," prohlásil na společné tiskové konferenci jeho maďarský kolega Viktor Orbán, podle něhož je zásadní, že unie v nejdůležitějších věcech rozhoduje jednomyslně.

"Chápu, že některé země se mohou kvůli naprosté právní jistotě v této důležité věci chtít obrátit na Soudní dvůr EU. Je to jejich právo. Já očekávám, že tento proces bude rychlý. Podle mě to budou spíše měsíce než roky," prohlásila ale po schválení kompromisu místopředsedkyně komise Věra Jourová. Za pozitivní označila fakt, že se na principu samotném nic nezměnilo.

Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, původně nechtěly na podmínku přistoupit vůbec, několik týdnů dojednávaný ujišťující text však označily za dobrý.

Země patřící mezi nejhlasitější zastánce nového mechanismu - například Nizozemsko či Belgie - sice daly najevo obavy, aby dodatečné podmínky příliš neomezovaly jeho fungování, nakonec s ním však souhlasily.

Hlavy států a předsedové vlád také souhlasili s rozšířením ekonomických sankcí proti Rusku. Kvůli probíhajícímu konfliktu na Ukrajině budou pravidla prodloužena o šest měsíců, uvedl mluvčí předsedy Rady Michela. Doposud nedošlo k žádným výsledkům jednání o brexitu. Britský premiér Boris Johnson vyzval Brity, aby se připravili na neúspěch rozhovorů s EU o obchodní dohodě. „Nyní je velká pravděpodobnost“, že jednání skončí bez dohody, uvedl v britské televizi. Jednání mezi Londýnem a EU by měla pokračovat až do neděle.