AD: Hamáčkiáda

Jak tak sleduji články a komentáře o covidu-19, neustále mě překvapuje, že ačkoli se v nich prolíná sdělení, že nový koronavirus bude s námi navždy, imunita je dočasná, očkovaní ji mají také dočasnou, musíme se smířit s tím, že omezení budou v jisté míře platit stále, objeví se nové mutace…, předpokládáme, že zdravotnictví se s tím vypořádá ve stávajících mantinelech.

Přitom rovnice je jasná. Nová nemoc vyžaduje kvalitativně a hlavně kvantitativně provést změny ve zdravotní péči pro obyvatele. Nechceme-li omezovat péči v tom rozsahu, v jakém byla před pandemií, je nutné pro zvládnutí nové nemoci vybudovat nové kapacity. Jsou-li narvané autobusy v ranní špičce, přidáme další.

To samé s nemocnicemi. Počítáme se ztrátami dvou miliard denně, za ty peníze by mohly vzniknout buď nové nemocnice, nebo aspoň nové pavilony specializované na covid. Požadavek na nové zdravotníky – zaplaťme je a budou. Jak ze škol, tak z řad těch, kteří ze zdravotnictví z různých důvodů odešli. Znám ve svém okolí několik zdravotních sester i doktorů pracujících mimo obor.

Bohužel jsme v situaci, kdy vláda neumětelů jedná ze dne na den, někdy z hodiny na hodinu, sotva něco vyhlásí, vzápětí to odvolá, takže koncepční kroky se ani nediskutují.