Ruské manévry i na jihu: Putin posílá na Krym bombardéry

Blesková prověrka ruské Severní flotily, kterou v pondělí nařídil ruský prezident Vladimir Putin, se mezitím rozšířila i do dalších částí Ruska. Ministerstvo obrany oznámilo sérii cvičení, do kterých se zapojila i Baltská flotila, jednotky na jihu Ruska či výsadková vojska. V rámci prověrky bojeschopnosti ruského letectva budou podle ruských agentur vyslány na anektovaný Krym strategické bombardéry Tu-22M3, považované za nosiče jaderných zbraní.

Na přemísťování ruských bombardérů na Krym už loni na podzim upozorňovali američtí zákonodárci v dopise prezidentu Baracku Obamovi.

Čtěte také: 40 000 vojáků. Rusové zahájili rozsáhlé manévry na severu

„Situace na Krymu je vnitřní věcí Ruska a nepodléhá cizímu posuzování,“ řekl v úterý Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Zareagoval tak na výroky mluvčí americké diplomacie, podle níž Spojené státy neuznávají podle nich cynickou ruskou anexi poloostrova po referendu, které bylo podle mluvčí zfalšované. Americké sankce proti Rusku budou platit, dokud Rusko nevrátí Krym Ukrajině, řekla americká mluvčí. „Krym není okupován, Krym je jedním z regionů Ruské federace,“ zdůraznil naopak mluvčí Kremlu. 

Čtěte také: Ruský úředník: Máme právo rozmístit na Krymu jaderné zbraně

Krym chtěl k Rusku, měl jsem tajný průzkum, říká Putin

Manévry na jihu Ruska mají podle ministerstva obrany trvat do 20. března. Zapojit se do nich mají i bitevní a dopravní vrtulníky. Peskov ujistil, že bleskové prověrky bojeschopnosti nařízené Putinem „nesouvisejí s mezinárodní situací“, ale jde o součást ustavičného procesu výcviku a zdokonalování ruských ozbrojených sil. 

V Rusku byl v neděli odvysílán film, v němž se Putin přihlásil k hlavní roli v připojení Krymu k Rusku, a to vysláním ruských speciálních jednotek na poloostrov a uvedením jaderných zbraní do pohotovosti.

Čtěte také: Po Krymu čekaly jaderné rakety na pohotovost, řekl Putin ve filmu

Ruský liberální list Vedomosti odvysílání filmu označil za signál Západu, že Rusko bude hájit Krym až do naprosté krajnosti. Ještě před rokem se Putin k roli ruské armády při ovládnutí Krymu vyjadřoval mnohem opatrněji, zatímco nyní dává najevo, že jej mínění Západu už nezajímá – a o to více zesiluje domácí propagandu. Otázkou prý je, zda tato mobilizace věrného voličstva má posloužit k „usilovné mírové práci na nahrazení všeho dováženého, anebo ke správnému pochopení nějaké nové speciální operace“. 

Podobně jako Putin před rokem popíral účast ruských vojáků v dění na Krymu, tak dnes Moskva stále popírá své zapojení do války na východě Ukrajiny.