4 Problém s kyslíkem

Vědci zjistili, proč se Šerpům lépe zdolává Everest

, NOVÉ

Témata: , ,

Vědci odhalili tajemství, které vysvětluje, proč je pro Šerpy snazší zdolávat nejvyšší horu světa, Mount Everest, a další osmitisícovky. Jedná se o přelomový objev, který by podle vědců mohl výrazně zlepšit léčbu pacientů v kritickém stavu bez přísunu kyslíku, upozorňuje CNN.

Šerpové jsou etnickou skupinou z Nepálu a již po generace žijí na úpatí Himálaje. V moderní době pracují jako průvodci a nosiči zavazadel. Jejich zkušenosti pomáhají horolezcům vystoupat nejen na 8850 metrů (podle aktualizovaných údajů) vysoký Mount Everest.

Největším problémem při výstupu na osmitisícové vrcholy je odlišný atmosférický tlak ve vysoké nadmořské výšce. Úměrně s tím klesají i parciální tlaky jednotlivých složek vzduchu, tedy i kyslíku. Hodnota kyslíku zde klesne na třetinu oproti hodnotě kyslíku na úrovni hladiny moře. ,,Pouze 6 procent lidí je schopných vylézt na Everest bez použití kyslíkového přístroje,“ podotýká Denny Levettová, členka vědecké expedice Xtreme Everest.

Je proto důležité, aby si lidské tělo na vyšší nadmořskou výšku zvykalo postupně. ,,Pokud během dne dosáhnete převýšení 3,5 tisíce metrů, budete se následující ráno cítit jako kdybyste měli chřipku nebo kocovinu,“ říká Levettová. To ale neplatí pro Šerpy, kteří se životu ve vysoké nadmořské výšce přizpůsobili. ,,Je to vůbec neovlivní. Náš Šerpa sešel dva tisíce metrů z vrcholu Everestu během dvou hodin, třebaže nám to trvalo část dne. Cestou dolů se dokonce zastavil na šálek čaje,“ vzpomíná Levettová.

Levettová se podílela na expedici Xtreme Everest, jejímž cílem bylo vědecky odůvodnit, proč Šerpové takovéto výstupy zvládají relativně snadno. V roce 2013 se Levettová se svými kolegy vydala do základního tábora na Everestu. Spolu s nimi šlo 180 dobrovolníků. 116 z těchto dobrovolníků byli lidé zvyklí žít v nižších nadmořských výškách, zbylých 64 byli Šerpové. U všech byly v průběhu a po skončení výstupu provedeny fyziologické testy. Výsledky svého výzkumu představili minulý týden na konferenci v Londýně.

Na základě výzkumu vědci identifikovali rozdíly v lidských buňkách zvaných mitochondrie. Ty se dají přirovnat k buněčným elektrárnám, jelikož v nich díky procesům buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát používaný jako „palivo“ pro průběh jiných reakcí v celé buňce. ,,Mitochondrie Šerpů pracují efektivněji. Jsou jako auto s nízkou spotřebou, které za použití méně kyslíku získá více energie,“ vysvětluje Levettová.

Kromě toho vědci zkoumali i krevní cévy a monitorovali oběh tělních tekutin na úrovni jednotlivých tkání zvaný mikrocirkulace. V rámci mikrocirkulace zásobuje kyslík svaly, tkáně a orgány, ovlivňuje tedy, jak naše tělo funguje. I tady nalezli vědci podstatný rozdíl mezi prouděním krve u Šerpů a ,,obyčejných“ lidí. ,,Ve vysokých nadmořských výškách se proudění krve v těchto cévách u běžných jedinců zpomaluje. U Šerpů však nikoliv,“ podotýká Denny Levettová s tím, že je to poprvé, kdy se podařilo vysvětlit fyziologické rozdíly mezi Šerpy a „obyčejnými“ lidmi.

Čtěte také: VIDEO: Horolezec natočil lavinu, která smetla základní tábor

,

Vážení čtenáři,
internetový deník Echo24 se rozhodl změnit podobu čtenářských diskuzí pod texty, které na našich stránkách publikujeme. Diskuzí se nově mohou účastnit pouze ti čtenáři, kteří jsou přihlášení a kteří mají zaplacený nějaký typ předplatného. To si můžete pořídit již od 149 korun měsíčně zde.

K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli neúměrně velkému počtu diskutujících, kteří nerespektovali pravidla slušné diskuze, napadali ostatní diskutéry a podobně. Navíc používali i různé anonymizéry, které jim umožňovaly se do diskuze vrátit i poté, co jim redakce jejich účet zablokovala.

Kvůli malému počtu členů redakce nebylo v našich silách neustále procházet všechny diskuze a mazat urážlivé či jinak nevhodné příspěvky. Slušní diskutující jsou nadále na našich stránkách vítáni.