Třídili nás a pak nás ‚vyšetřili‘. Jezídka líčí praktiky islamistů
Praktiky Islámského státu
NOVÉ
1
Islamistům se během loňské ofenzivy na severu Iráku podařilo zajmout tisíce jezídů a jezídek. Muže většinou povraždili, ze žen si udělali sexuální otrokyně. Ghazala a Narin strávily v zajetí islamistů dohromady devět měsíců. Za tu dobu dívky ztratily své dva bratry a prožily okamžiky nepopsatelné hrůzy. Nakonec se jim však podařilo utéct díky jezídskému aktivistovi, který pomáhá zajatým dívkám. Jejich svědectví zveřejnilo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL)
O srpnu roku 2014 se jednou bude v učebnicích dějepisu psát jako o měsíci, který znamenal obrovskou katastrofu pro tisíce příslušníků etnicko-náboženské komunity jezídů. Fanatici z Islámského státu (IS) tehdy vtrhli do města Sindžár a jeho okolí a okamžitě rozpoutali teror. Muži byli povražděni, ženy a děti padly do zajetí. Desetitisíce civilistů ve snaze spasit svůj život uteklo do nedalekých hor.
Mezi těmi, kdo utekli, byla i 28letá mladá jezídka, která z bezpečnostních důvodů vystupuje pod pseudonymem Ghazala. Do hor utíkala spolu se svými čtyřmi mladšími sourozenci. Jejich rodiče zemřeli již před lety, a proto musela mladá žena chtě nechtě zastat roli matky. Kromě mladší dcery, která vystupuje pod pseudonymem Narin, se musela postarat ještě o další tři bratry. Všech pět sirotků se uchýlilo na usedlost jejich strýčka, který bydlí v pohoří Sindžár. To jim ovšem nepomohlo.
„Bylo nás tam sto, většinou příbuzných. Zaútočili a všechny nás sebrali – muže, děti, dívky, dokonce i staré ženy,“ popsala dívka, jak vypadal příchod islamistů. Radikálové je nejdřív vláčeli po okolí Sindžáru, až je jednoho dne převezli do nechvalně proslulé věznice Badúš, která se nachází v severoiráckém Mosulu. Ve věznici následně strávili pět dní. Bylo to právě zde, kde islamisté začali „třídit“ svoje zajatce podle pohlaví, věku, vzhledu a dalších kritérií, která by mohla ovlivnit jejich tržní hodnotu.
„Nejprve odvedli chlapce, kterým bylo sedm let. Pak odvedli starší ženy. Pak přistavili velké autobusy na odvezení dívek,“ popisuje Ghazela první okamžiky třídění. Dívky (včetně Ghazely) byly následně převezeny do syrské metropole Rakky, kde byly prodány jiným islamistům „jako věci“. Předchozí zážitky z pohoří Sindžár a z věznice Badúš ovšem nejsou nic proti tomu, co dívky zažily v neoficiálním hlavním městě samozvaného chálífátu.
„Každou hodinu přišli nějací muži z Islámského státu – dva, tři, čtyři, pět, šest, sedum… Vešli do dveří a v rukou měli velké hole. Řekli nám, abychom se postavili a zbili každého, kdo tak neučinil,“ popsala dívka irácké redakci Rádia Svobodná Evropa, jak vypadá takový trh s otrokyněmi. Když si některý z radikálů vybral dívku, která se mu líbila, odvedl si ji do koupelny, aby ji před zaplacením „vyšetřil“. „Vyšetření“ podle Ghazaly vypadalo obvykle tak, že islamista dívku svlékl a když se mu líbila, koupil si ji.
‚Pokud nás zabijete, vykoupíte nás z utrpení‘
Když se zužoval výběr zbývajících dívek, přišla na řadu i Ghazala se svoji sestrou Narin a jejich 13letou sestřenicí. Všechny tři dívky si prý vyhlédl jeden saúdskoarabský radikál a odeslal je „jako dar“ islamistickému pohlavárovi, který stojí v čele okupovaného města Homs. Dívky se domnívaly, že budou pohlavárovi sloužit jako osobní otrokyně. To se však ukázalo jako omyl, protože dívky v Homsu dostal na starost 60letý islamista z Maroka.
Maročan si prý chtěl s dívkami užít a tak se na Ghazalu vrhl. Ta se ovšem začala zuřivě bránit, tahala islamistu za jeho dlouhý plnovous a nakonec ho od jeho úmyslů odradila. Alespoň krátkodobě. Později se prý vrátil a chtěl po ní, aby se s ním oženila. To však dívka rázně odmítla. „Řekla jsem mu, že si ho nevezmu a jestli se ke mně přiblíží, tak se zabiji,“ uvedla mladá žena pro Rádio Svobodná Evropa a dodala: „Řekla jsem mu, že pokud nás zabije, vykoupí nás tím z našeho utrpení.“
Ozbrojenec s nezlomnými dívkami ztratil trpělivost a tak se rozhodl je prodat. Peníze z prodeje měly odejít k jeho rodině do Maroka. Ghazala, která podle vlastních slov není příliš pohledná, v tom spatřila šanci, jak kontaktovat svět venku: „Pěkné dívky byly drahé. Například já jsem měla nižší cenu. Takže jsem jim řekla, že pokud mi dovolí kontaktovat rodinu, můžu sehnat víc peněz, než jaká byla moje skutečná tržní cena.“
Maročan s dívčiným návrhem nesouhlasil, a proto se obrátil na lokálního soudce, který soudí podle islámského práva šaría. Ten rozhodl, že dívky mají být prodány. Nedlouho potom tedy dívky cestovaly zpět do Rakky i s novým majitelem – syrským radikálem, v jehož službách strávily čtyři měsíce. V Rakce byla svědkem toho, jak si mnoho dívek vzalo ve snaze ukončit trápení život. Ona sama se o to pokusila třikrát.
Dívky spasil až jezídský aktivista a byznysman, který – rovněž z bezpečnostních důvodů – vystupuje pod pseudonymem Abú Šujá. Ten pomáhá jezídským dívkám v zajetí islamistů uprchnout na svobodu. Sama prý měla štěstí, když na něj narazila, většině dívek se to nepodaří: „Všechny dívky říkaly, že by utekly, kdyby dostaly šanci. Ale nedostaly ji. Není koho kontaktovat a mnoho jezídských dívek nezná ani slovo arabsky. Nic tam není, jen poušť. Je to mnohem lepší v Rakce.“
Za osvobození dívky budete viset tři dny
Abú Šujá se vzhledem k situaci v místě nechtěl příliš šířit o okolnostech, za kterých se mu podařilo dívky osvobodit. Pro iráckou redakci Rádia Svobodná Evropa však nastínil alespoň částečně, jak taková operace může vypadat. Důležitá je prý operační skupina lidí přímo ve městě, kteří se snaží zjistit kde se jezídské dívky nachází. „Pak vymyslíme plán jak operaci provést a jak ji provést ve správném čase,“ uvádí k tomu Abú Šujá s dovětkem, že operace v Rakce (hlavním městě IS) jsou mimořádně obtížné.
Kromě technických problémů je tu totiž neustálé riziko zrady ze strany konfidentů IS a také strašných trestů, které čekají na každého, kdo by se o to pokusil a byl by chycen. „Trest je obvykle veřejné oběšení v centru města. Nikdo se k tělu nesmí přiblížit tři dny. Po jejich uplynutí se tělo předá rodině,“ popisuje Abú Šujá. Celou situaci prý komplikuje to, že s ním a dalšími aktivisty odmítají spolupracovat ozbrojené skupiny, které bojují proti IS – Abú Šujá tak do značné míry jedná na vlastní pěst.
Přestože se dívky Ghazala a Narin dostaly do bezpečí, budou zřejmě poznamenány do konce života. Mladší ze sester Narin prý v důsledku hrůzných zážitků onemocněla duševní poruchou. „Včera měla záchvat, kousala sama sebe. Je ve velmi špatném stavu,“ uvádí na adresu své sestry Ghazala. Dívky neznají osud svých dvou bratrů, shledaly se pouze s tím prostředním. Ani se neodvažují doufat, jaký osud je potkal.
Podle dostupných informací se v zajetí islamistů dosud nachází několik tisíc dívek. Abú Šujá k tomu uvádí, že jejich situace se neustále zhoršuje. Ghazala, která teď žije v uprchlickém táboře v Duhoku říká, že vyprávěním svého příběhu chce vyslat do světa zprávu o neutěšené situaci jezídek. „Chci aby celý svět, všechny země světa, vysvobodil tyto dívky a chlapce, muže a ženy ze spárů Islámského státu,“ uzavřela Ghazala pro Rádio Svobodná Evropa.
