Víc daní jsme nikdy státu neodvedli. Co s nimi bude?

Příjmy státu jsou rekordní a cesta do Řecka už nehrozí. Teď je třeba využít příležitosti, stovky miliard od daňových poplatků neprojíst, ale zajistit blahobyt do příštích desetiletí. Na takovou výzvu dluží Sobotkova vláda odpověď.

Hned dvě dobré zprávy přinesl apríl na ministerstvo financí. Konečný výpočet veřejného schodku za minulý rok dospěl k částce 18,7 miliardy korun. Za první čtvrtletí má státní rozpočet přebytek 43,6 miliardy. Tyto údaje je třeba chápat v kontextu, třeba supervýsledek za první čtvrtletí 2016 neznamená, že na konci roku nebude zase schodek. Přesto je jisté, že schodek rozpočtu máme opět pod kontrolou a že můžeme zapomenout na trauma nezvladatelných dluhů probuzené v dobách finanční krize. Také už se objevily oslavné titulky, že loňský schodek byl nejnižší a přebytek za první čtvrtletí nejvyšší v historii Česka.

To tedy premiér Bohuslav Sobotka a ministr financí Andrej Babiš dokázali, mohou se tím chlubit a jistě také budou. Už zbývá jen otázka, co budou s našimi penězi dělat dál. Vždyť jen za první čtvrtletí inkasovali 342 miliard, z toho na daních od českých poplatníků 248 miliard.

Ideální čas něco zlepšit

Vysoké rozpočtové přebytky vytvářejí ideální prostor k reformám a vybízejí k investicím do budoucnosti. Česku vždy škodila neefektivní veřejná správa, zastaralé sociální systémy i nedostatečná infrastruktura. Konkrétně zdravotnictví je stále onou příslovečnou „černou dírou“, kde se ztrácejí peníze bez kontroly. To není nic proti doktorům, ale ani oni sami nevědí, jestli všechny peníze vybrané na pojistném opravdu dostanou na léčení svých pacientů. Kdyby se pomocí zdravotnictví zlepšil stav obyvatelstva, k budoucímu blahobytu by to jistě přispělo.

Ještě větší investicí do příštích časů mohou být výdaje na školství a vědu. Úroveň výuky poslední dobou klesá a výzkum je stále větším závažím na noze daňového poplatníka. Čím více se za investice do výzkumu utrácí, tím větší ztráty evidují státní účetní. Jiný význam to nemá. Technologickému pokroku by mohly posloužit sítě vysokorychlostního internetu, které ovšem přes miliardové investice v dohledné době nebudou veřejnou službou, naopak se stávají příležitostí k stále většímu byznysu s veřejnými prostředky.

Sociální systém nadále projídá peníze občanů v aktivním věku, kteří budou mít proti současníkům menší nárok na podporu ve stáří. Vždyť i v rekordním prvním čtvrtletí 2016 překročily výdaje za důchody o osm miliard příjmy ze sociálního pojistného, a to se ještě nepočítají nezbytné byrokratické náklady. Proud dotací do průmyslových podniků dosahuje desítek miliard ročně, přesto se produktivita práce podle zjištění NKÚ nelepší. Konkurenceschopnost zemědělských výrobků chce vláda zajistit dotacemi do velkých drůbežáren, mlékáren a masokombinátů, jejichž produkci se vyhýbají i mnozí Češi.

Existuje obrovský prostor pro reformy, které se nejlépe provádějí v okamžiku, kdy je možné do jednotlivých systémů přidat peníze a otupit tak obvyklé protesty těch, kdo jsou proti změnám.

Vláda na opuštěném nádraží

Ovšem v oborech zdravotnictví, školství, výzkumu, nových technologiích, sociálních dávkách ani podnikových dotacích vláda nic významného nechystá. Dokonalou ilustrací ministerských výkonů ke zlepšení poměrů jsou investice do dálnic. Páteřní síť nebyla dokončena, přesto se už čtvrtý rok neotevřela jediná dálnice a žádný nový projekt se v dohledné době nechystá. Peněz je dost, tak se utrácí za opravy, nebo se vymýšlejí neuskutečnitelné projekty typu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Dokonce dřívější Babišův příznivec a dopravní podnikatel Radim Jančura ztratil naději a konstatoval, že prostě „chybí vize“.

Když už vláda se svými příjmy mnoho užitečného neudělá, mohla by aspoň snížit daně zvýšené během krize, ale k tomu kromě malých kosmetických kroků přistoupit nehodlá, naopak vůči daňovým poplatníkům ještě přitvrdí. Zvýšené inkaso z daní a eurodotací rozpouští v příjmech svých klientů, tedy především státních zaměstnanců a velkých podniků.

Ideální okamžik, kdy je možné změnit poměry k lepšímu, dlouho trvat nebude. Současné vysoké příjmy nezajistil efektivnější výběr daní. Kvalitu finančních úředníků prověřuje výběr DPH a jeho výnosy za první čtvrtletí byly stejné jako v dobách recese před třemi lety. Zásluhu na vysokých příjmech má skoro pětiprocentní hospodářský růst v minulém roce, který zajistil vyšší výběr daní z příjmu a sociálního pojistného. Stejně důležitý byl příliv eurodotací , které loni pokryly státní výdaje z třinácti procent a byly dvakrát vydatnější než před třemi lety. Mimořádný růst skončí velmi pravděpodobně už v tomto roce, u dotací to platí zcela jistě. Proto jsou zprávy o rekordní rozpočtové bilanci mimo jiné i zprávou, že nám zase jednou ujel vlak.