V Krušných horách zase umírají smrky. Záchrana vyjde na miliardy

Po rozsáhlém usychání smrků v Krušných horách ve 70. a 80. letech začaly v posledních letech umírat i stromy, které je nahradily. Jenže zatímco před čtyřiceti lety byly příčinou kyselé deště, respektive neodsířené elektrárny, chemičky a další fabriky, teď krušnohorské porosty devastuje houba kloubnatka smrková.

Lesy Krušných hor postihla další ekologická katastrofa. Na ploše několika tisíců hektarů – od Klínovce po Telnici – likviduje smrky pichlavé houba Gemmamyces piceae, neboli kloubnatka smrková. Nejhorší situace je v okolí Litvínova.

„Houba napadá pupeny, způsobuje jejich odumírání, v důsledku čehož strom neraší a při silném a opakovaném napadení odumírá,“ uvedl pro ECHO24.cz mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. K této houbě se přidávají další choroby, což chřadnutí a odumírání ještě urychluje.

„Obecně lze konstatovat, že jde o problém ohrožující existenci porostů smrku pichlavého v Krušných horách,“ dodal mluvčí Jordán.

Více než 75 % pupenů nevyraší

Paradoxem je, že smrk pichlavý patří mezi hlavní náhradní dřeviny vysazované v místech, kde plošně odumřely porosty při imisní kalamitě v 70. a 80. letech minulého století.

Napadení stromů bylo poprvé zaznamenáno v roce 2009. Lesní ochranná služba pak v letech 2009 až 2013 sledovala, jak se bude houba šířit dál, a potvrdila zhoršování stavu.

„Houba se rozšiřuje jak plošně, takže nyní je prakticky ve všech porostech smrku pichlavého v Krušných horách, tak co do síly napadení. Na stromech tak neraší více než 75 procent pupenů,“ vysvětlil Hynek Jordán z ministerstva zemědělství.

Když se na rozlehlých plochách odumřelých stromů vysazoval smrk pichlavý, počítali lesníci s tím, že tato náhradní nepůvodní dřevina vydrží v Krušných horách 40 až 50 let. A pak, až se půda vyčistí od kyselých deštů, začnou do hor vracet původní porosty. Teď se ale ukazuje, že se s obnovou musí začít dříve. Smrk pichlavý je sice odolnější proti síře, ale ničí ho houba.

Americký smrk v českých horách

Mluvčí státního podniku Lesy Zbyněk Boublík uvedl, že Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti se kloubnatkou smrkovou intenzivně zabývá asi pět let. A ani tito odborníci zatím nedokážou přesně objasnit, co kalamitu této houby vyvolalo.

„Obvyklé je, že masivně napadený smrk pichlavý do dvou až tří let umírá. Nejvhodnější podmínky pro výskyt této houby se prozatím jeví v lokalitách s vysokými srážkami a trvale vysokou vzdušnou vlhkostí,“ poznamenal Boublík.

Smrk pichlavý má domov v severní Americe. Proto je v Krušných horách náchylnější k napadení houbou.

Podle Jakuba Hrušky z České geologické služby je hlavním důvodem masivního napadení smrku pichlavého to, že v Krušných horách roste v podmínkách, které mu nejsou vlastní. Původním domovem tohoto smrku je severní Amerika.

„Tady roste v jiných klimatických, půdních, ekologických podmínkách. Proto je náchylnější k takovému napadení,“ uvedl pro ECHO24.cz Hruška, který se problematikou lesních porostů zabývá dlouhodobě.

Pozorování přitom potvrdilo, že domácí smrk ztepilý je houbou napadán naprosto výjimečně.

Lesy ČR vysadí až 28 milionů stromků

Ministerstvo zemědělství teď chystá radikální obnovu poškozených dřevin v Krušných horách. Podepsalo deklaraci o spolupráci s ministerstvem práce a úřadem práce, protože pro zalesňování chce využít i vysoký počet nezaměstnaných v regionu.

„Projekt počítá s přeměnou až 4,6 tisíc hektarů chřadnoucích porostů v období let 2014 až 2018, respektive 2020,“ řekl Hynek Jordán z ministerstva zemědělství.

Podle mluvčího Lesů Zbyňka Boublíka to jen ve státních porostech znamená, že se v následujících sedmi letech vysadí až 28 milionů sazenic především smrku ztepilého a buku lesního, ale třeba i jedle, javoru nebo olše.

Státní Lesy přitom už s obměnou začaly a kromě vlastních peněz využívají i příspěvky z Evropské unie. Celkem vyjde obměna porostů na miliardy korun a ministerstvo zemědělství počítá s tím, že se na něj použijí i prostředky z Programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020.

Soukromým a obecním majitelům lesů nabízí ministerstvo od letoška možnost získat na výměnu porostů až 50 milionů korun ročně.