Potřebujeme víc Evropy, tvrdí Merkelová s Hollandem

Potřebu společného evropského postupu a další integrace a prohloubení Evropské unie dnes ve svých vystoupeních před europarlamentem zdůrazňovali francouzský prezident Francois Hollande i německá kancléřka Angela Merkelová. Hovořili tak o potřebě vyšší koordinace hospodářské politiky zemí platících společnou měnou.

„Nepotřebujeme méně Evropy, ale více Evropy. Evropa musí posílit, jinak budeme sledovat její konec,“ prohlásil před europoslanci Hollande. „Hospodářsky silná Evropa, která využívá výhod jednotného trhu, je nyní potřeba více než kdy dříve,“ doplnila jej o chvíli později německá kancléřka.

Ani jeden z obou významných evropských státníků přitom ve svém vystoupení nezmínil nynější snahy britského premiéra Davida Camerona o dojednání nového vztahu Londýna s EU před zamýšleným referendem o setrvání Británie v unii. Cameron shodou okolností právě dnes na sjezdu své konzervativní strany unii zkritizoval, přesto se vyslovil pro setrvání země v EU.

Podle Merkelové například nedávná dluhová krize a unijní reakce na ni ukázala, že země unie jsou silnější společně. Dokázaly tak, přes složitá jednání s Řeckem, garantovat trvající jednotu eurozóny.

Francouzský prezident v podobné souvislosti zmínil potřebu dalšího upevňování hospodářské a měnové unie a dalšího posilování eurozóny. Právě tak je podle něj možné úspěšně podpořit sbližování evropských ekonomik nebo bojovat s daňovým či sociálním dumpingem.

Hollande nevyloučil změny v podobě evropských institucí tak, aby mohla být eurozóna lépe řízena a její pravidla skutečně respektována.

Merkelová k tomu poznamenala, že by mělo být možné odstranit „některé koncepční chyby“, protože ekonomická koordinace nyní devatenáctičlenné eurozóny je podle ní třeba více než kdy v minulosti. Vyslovila se také pro společnou energetickou politiku a pro uzavírání smluv o volném obchodu s těmi zeměmi, které sdílí evropské hodnoty.

Například předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v září zmiňoval například budoucí možný rozpočet eurozóny či její pevnější institucionální ukotvení.

Oba státníci přijeli do sídla EP více než čtvrtstoletí po společném vystoupení kancléře Helmuta Kohla a prezidenta Françoise Mitterranda z revolučního roku 1989. Hollande v této souvislosti zmínil, že mezi oběma návštěvami existují paralely. I jejich předchůdci prý do Evropy přijímali nové evropské občany, „kterým se však tehdy neříkalo uprchlíci“. Šlo tehdy o desítky milionů obyvatel postkomunistických zemí.

Hollande dnes připomněl Mitterandova slova, že nacionalismus znamená válku. „Jsem přesvědčen, že musíme postupovat kupředu. Protože jinak nejenže se zastavíme, ale začneme se vracet. A to bude znamenat konec evropského projektu,“ podotkl francouzský prezident.