1

Babišova komisařka: Demokracii ohrožují Poláci

Témata: , , , , , ,

Echo 24 notifikace

Echo 24 pro vás vždy vybírá to podstatné. Pro odběr upozornění ve formě push notifikací je třeba nastavit odebíraná témata.
Náčítání témat

Poláci po roce 2021 nedostanou žádnou evropskou dotaci, pokud jejich parlament nerezignuje na justiční reformu. Oznámila to komisařka pro spravedlnost Věra Jourová. Řekla to sice jenom v rozhovoru pro regionální německý deník Neue Osnabrücker Zeitung, ovšem každý výrok komisaře se považuje za stanovisko Komise. „Nedokážu si představit, že třeba němečtí nebo švédští daňoví poplatníci chtějí v jiné zemi Evropské unie financovat nastolení nějakého druhu diktatury,“ řekla i jménem svých kolegů.

Stojí za úvahu, proč něco podobného neřekla o České republice. Například mohla už dávno zdůraznit, že oni němečtí a švédští poplatníci nechtějí financovat vzestup oligarchy, který podle vlastních slov hodlá rušit a omezovat instituce zastupitelské demokracie. Bylo by to i přesnější. Odpověď je však jasná, zmíněný oligarcha je její stranický šéf.

Diktátorem za evropské peníze

V Polsku skutečně probíhá tvrdý politický zápas, při kterém hodlá vládnoucí strana Právo a spravedlnost posílit svou pozici vůči justičnímu aparátu. Šéf Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński se inspiruje modelem, který už funguje v Orbánově Maďarsku, nemá však na rozdíl od maďarského kolegy k jeho zavedení ústavní většinu. Proto se může opozice bránit a také svolala desetitisícové demonstrace. Polské události se dostaly na titulní strany evropských deníků. Dokonce prezident Andrzej Duda, který byl kandidátem Práva a spravedlnosti, se nezdržel kritiky.

Ve sporu jde o subtilní problém, konkrétně o soudcovskou radu, kterou by podle poslanců Práva a spravedlnosti měla jmenovat prostá parlamentní většina. Podle Dudy by mělo člena rady zvolit nejméně 60 procent poslanců. Při ustavení nové soudcovské rady by tedy strana Právo a spravedlnost potřebovala podporu části opozice. Na ulicích Varšavy je možné tento spor označit jako boj proti diktatuře, není však jasné, proč by měla jedné ze stran sporu vyhrožovat Evropská komise. Zároveň platí, že Polsko jako jiné státy na východě Evropy nutně nespojují kapitalismus s liberálním pojetím demokracie, jak je obvyklé na Západě, proto v nich má snaha o posílení exekutivní moci proti soudcům větší logiku než jinde. Ani tento politologický problém nepatří na stůl bruselských úředníků.

Už vůbec není jasné tvrzení Jourové, podle kterého se „diktatura“ nastoluje pomocí peněz od německých a švédských poplatníků. Možná Poláci postavili za peníze z Bruselu budovy soudů, tím ovšem svobodnou justici nelikvidují, i kdyby to opravdu měli v úmyslu. Švédští a němečtí poplatníci by se ovšem mohli zamyslet nad jiným účelem svých peněz. Jenom loni a jenom zemědělské podniky českého oligarchy Andreje Babiše od nich inkasovaly 910 milionů korun. O tyto peníze zvyšuje zisk Babišův holding Agrofert, který tak má peníze na financování své politické divize ANO. Oni poplatníci tak přímo dodávají oligarchovi peníze na financování volební kampaně a tažení proti zastupitelské demokracii.

Lidi, děti, zvířátka

Nemůže být pochyb, že hnutí ANO představuje větší riziko proti demokracii než Právo a spravedlnost. O Kaczyńském si člověk může myslet, co chce, rozhodně však jde o nesmiřitelného odpůrce komunistické diktatury, kterou pomáhal zlikvidovat přes represi jejích bezpečnostních složek. O omezení zastupitelských sborů nikdy nemluvil. Naopak Babiš vyrostl jako součást komunistické elity, spolupracoval s její tajnou policií a jeho odpor k zastupitelské demokracii je možné považovat za zcela upřímný. Kaczyński se snaží dostat pod kontrolu veřejnoprávní média, Babiš si ovšem koupil nejsilnější mediální dům. Kaczyński se možná snaží změnit systém, aby justice mohla být řízena vládou, Babiš operativně využívá justiční orgány v politickém boji třeba během policejní krize. Už dnes se může spolehnout na to, že ho státní zástupci neobviní ani v případech těch nejpodezřelejších finančních machinací.

Je pravda, že si Evropský parlament nebezpečí s názvem ANO začal uvědomovat, a také proto během posledního měsíce prosadil směrnici, která zabrání, aby Agrofert bral dotace, pokud se jeho šéf či jiní spolupracovníci vrátí do vlády. Podle další nové směrnice bude evropská prokuratura dohlížet na vyšetřování podvodů s evropskými dotacemi, která se v zemích oligarchů odkládají do šuplíku. Možná právě tažení europarlamentu proti Agrofertu (a dalším oligarchům) dodalo potřebný podnět, aby Jourová jménem Komise soustředila kritiku raději na Polsko.

Na rozdíl od vztahu k Polákům má komisařka ke svému šéfovi hluboce chápavý postoj. OLAF i tuzemská policie sice vyšetřují případ Čapí hnízdo jako dotační podvod, Jourová však měla už loni hotový názor. „Byl tam nápad něco vybudovat pro lidi, pro děti, pro zvířata, která budou takřka ve volné přírodě. Byla tam příležitost požádat o evropské dotace a ta se s tím nápadem dobře potkala,“ řekla loni Radiožurnálu a nepřímo tím vyšetřovatelům oznámila, že z pohledu Evropské komise nejde o nic vážného. Ostatní eurokomisaři by se už mohli zamyslet nad tím, do jaké míry česká kolegyně prezentuje názory celé Komise.

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.