Největší obranná zakázka v historii. Armáda zřejmě nakoupí vozidla Lynx od Němců

Největší obranná zakázka v historii české armády. Ministerstvo obrany stále čeká nákup nových bojových vozidel pěchoty, které nahradí dosluhující BVP-2 československé výroby. O pořízení moderních pásových obrněnců se mluví posledních deset let. Rozjetý tendr ale ministerstvo ještě pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) pozastavilo. Současná ministryně proto řeší, jak se s ním vypořádat. Podle informací redakce by měl být tendr na 210 obrněnců za 52 miliard korun nakonec zrušen a vozidla mají být pořízena napřímo – formou mezivládní dohody. Nejpravděpodobnějším dodavatelem by pak mohl být jeden ze tří finalistů tendru, německá firma Rheinmetall se svým vozidlem Lynx.

Do finále pozastaveného tendru na dodání bojových vozidel pěchoty pro českou armádu se dostali tři uchazeči. Španělská společnost GDELS s vozidlem ASCOD 42, švédská firma BAE Systems s vozidlem CV90 a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx KF41. Podle zákulisních informací vyhověla požadavkům české armády nejlépe švédská cesta, jenže pak bývalý ministr obrany Lubomír Metnar nechal vyřadit všechny tři nabídky s tím, že žádná ze tří firem nesplnila formální požadavky výběrového řízení.

Současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS) proto musí rozlousknout tvrdý oříšek. Buď vyzvat společnosti, aby podaly nové nabídky a znovu odpověděly na dotazníky, nebo tendr úplně zrušit, to by však mohlo mít pro ČR nepříjemné právní důsledky. Ministerstvo si za tímto účelem nechalo vypracovat právní analýzu, aby předešlo možným sporům.

„Aktuálně se vedení resortu seznamuje s jejími výsledky, až poté bude možné rozhodnout o řešení této zakázky. Rozhodnutí musí být takové, aby ochránilo ČR i MO před hrozbou arbitráží a soudních sporů. Cílem nadále zůstává vybudování moderní těžké brigády, jak jsme slíbili spojencům v NATO,“ řekla pro deník Echo24 za ministerstvo Jana Zechmeisterová.

Podle informací redakce od dvou na sobě nezávislých zdrojů je už nicméně v podstatě rozhodnuto, že tendr má být zrušen a nákup má nakonec proběhnout formou mezivládní dohody – v režimu Government to Government (G2G). Jako nejpravděpodobnější by se pak v současné době jevil nákup pásových obrněnců Lynx od německé firmy Rheinmetall.

Ve hře byl původně ještě čtvrtý uchazeč. Šlo o vozidlo Puma od německého konsorcia PSM. To však ve finále od podání nabídky ustoupilo, protože nabízelo pouze vozidlo s takzvanou bezosádkovou věží, což česká armáda nechtěla.

52 miliard je nesmysl. Reálně spíš 70 až 80, říká analytik

Podle odborníka na vojenskou techniku a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra je částka, za kterou se měl nákup 210 kusů techniky uskutečnit, dnes již nereálná.

„Ta částka je naprostý nesmysl. Vychází z marketingového průzkumu z roku 2013. V dnešní době je naprosto irelevantní. Reálná částka, o které se mluví v kuloárech, by mohla být 70 až 80 miliard – pokud by to bylo těch původních 210 kusů. Je ale možné, že se to bude měnit a že dojde k redukci některých specializovaných, a proto mnohem dražších verzí. Z té částky bude asi polovičku tvořit základní konstrukce vozidel, druhá polovička bude výbava právě těch speciálních verzí a samotný životní cyklus: servis, údržba, náhradní díly a tak dále,“ říká Visingr.

„Ty platformy jsou srovnatelné. Všeobecně se dá říct, že Lynx je z nich největší. ASCOD je uprostřed a CV90 je nejmenší. Menší vozidlo znamená, že je lehčí – dá se snadněji přepravovat, je kompaktnější, má menší siluetu. Větší vozidlo má zase větší rezervy pro různé modifikace. Obojí má výhody i nevýhody,“ dodává. Upozorňuje však, že Lynx má ze všech tří strojů nejmenší bojové zkušenosti.

Maďarům se spěch vyplatil

V současnosti připravuje plné zařazení těchto výhradně exportních strojů do výzbroje pouze Maďarsko, které podepsalo před dvěma lety s německou zbrojovkou smlouvu o založení společného podniku na výrobu BVP v Maďarsku. Dohoda má hodnotu více než dvou miliard eur (asi 52 miliard korun). Což byly také původně plánované parametry české strany, dnes již však už jen stěží naplnitelné.

Armáda ČR nyní provozuje pouze stovku starších BVP-2 československé výroby, starší BVP-1 slouží jako záloha v armádních skladech.