Leden ve znamení skokového nárůstu cen. Inflace stoupne k 10 %

INTERVENCE ČNB

Leden ve znamení skokového nárůstu cen. Inflace stoupne k 10 %
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Domov

Ladislav Šustr

Zrychlování spotřebitelských cen bude nakonec ještě vyšší, než dříve předpokládalo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Obě instituce totiž předpokládaly, že na začátku roku vystřelí inflace na sedm procent. Už nyní je však patrné, že dosáhne nejspíše deseti procent. Obchodníci a podnikatelé v různých odvětvích totiž z kraje roku upravují ceny, které se nyní budou promítat z vyšších cen energií a dalších nedostatkových materiálů. Centrální banka navíc bude i v letošním roce navyšovat sazby, které se mohou dostat k pěti procentům.

Domácnosti se mohou těšit na perný rok. Hned ze začátku nového roku totiž dochází k úpravě cen, které mohou lidé už dnes pocítit v obchodech při nákupu potravin. Přitom potraviny měly dopad na zrychlení inflace již v prosinci minulého roku. Meziměsíčně zrychlily o 0,7 procenta a meziročně tak i s jejich přispěním vzrostla meziročně inflace o 6,6 procenta.

V lednu však přijde znatelný náraz. Ceny potravin se totiž budou upravovat a navíc dojde k narovnání trhu po odpuštění DPH na energie, které zavedla ještě Babišova vláda. Bez této položky by totiž inflace vystřelila již v prosinci na 8 procent. Nejvíce ceny meziročně táhly nahoru v potravinách oleje a tuky (o 24,7 procenta), cukr (o 17,5 procenta), zelenina (o 13,5 procenta) a tabákové výrobky (o 10,5 procenta).

Analytici tak očekávají, že v lednu se inflace dostane na dvouciferný výsledek. Pokud by zůstala pod deseti procenty, tak by to prý znamenalo pozitivní zprávu. Problémem se ale stává, že současná inflace se nedá přesně odhadnout a dřívější analýzy se minuly s konečným číslem. V minulosti například Česká národní banka odhadovala v listopadu o 1,1 procentního bodu menší zrychlení. Centrální banka také v září odhadovala, že inflace bude na hranici 4,5 procenta. Nakonec však ceny zrychlily o 4,9 procenta.

Podobně na tom bylo i ministerstvo financí. Ještě v srpnu tehdejší resort Aleny Schillerové (ANO) odhadoval, že inflace v příštím roce dosáhne průměru 3,5 procenta. V listopadové prognóze však výpočet upravil na 6 procent. Odhady analytiků se však již nyní pohybují okolo sedmi procent, které měly v předchozích předpovědích jen na začátku roku.

Pokud by tak došlo k tomuto scénáři, tak by se jednalo nejvyšší průměrnou inflaci od roku 2018. „Tehdy naposledy její míra dosáhla dvojciferné hodnoty. Lidé si v České republice letos tedy utáhnou opasky, protože míra inflace poprvé od krizového roku 2013 překoná průměrné tempo růstu nominálních platů a mezd.

Další růst inflace tak jistě donutí Českou národní banku k dalším krokům. Ta šokově zvyšovala základní úrokové sazby. V současné době je na 3,75 procentech a je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň se jednalo o třetí navýšení za sebou, kdy centrální bankéři hlasovali většinově o navýšení vyšší než 0,25 procenta.

Ekonomové již v prosinci upozorňovali, že na dalších krocích centrální banky se promítne inflace právě v lednu. „Na základě toho, jak se to následně projeví v prognóze inflace, může centrální banka případně přikročit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Guvernér centrální banky Jiří Rusnok se nechal na konci minulého roku slyšet, že základní úrokové sazby se nezvýší nad pět procent. Podle jeho slov by to bylo extrémně nepravděpodobné. Ve čtvrtečním rozhovoru pro Ekonom však Rusnok uvedl, že si to dovede jen těžko představit. „To by se muselo dít něco velice nezdravého. Doufáme, že to tak nebude. Nikdy samozřejmě nemůžeme nic vyloučit, ale zatím tomu nic nenasvědčuje,“ uvedl Rusnok.