Jak Miloš Zeman objevil hybridní válku
Jestřábí pózování Miloše Zemana ve věci Ukrajiny od počátku budilo podezření, že je to právě jen pózování, jež má zabalit jeho skutečnou prioritu – v praxi se nijak neplést do cesty Rusům. Potvrzení teď nabylo formy mezinárodní ostudy. Člověk vlastně musí brát s jistým respektem Viktora Orbána, který říká celkem nedvojsmyslně, že je na Putinově straně. Je to svým způsobem lepší než české kroucení se, které každému trochu ostřílenějšímu hráči sděluje, že na Čechy stačí zadupat a poslechnou.
Jsem proti sankcím, sankce jsou neúčinné, Castro na Kubě, atd. atd., ale kdyby Rusové zaútočili na Ukrajinu, tak jsem pro preventivní vstup vojsk NATO na ukrajinské území. Toto Zeman opakuje už někdy od března. Háček byl od začátku v tom, kdo určí, zda Rusko zaútočilo na Ukrajinu. V rozhovoru pro Frekvenci 1, natočeném 3. září, to Zeman přiznal naplno. „Pokud na Ukrajině probíhá občanská válka, tak jsou sankce proti Rusku naprosto zbytečné a neefektivní. Pokud by došlo k ruské invazi na Ukrajinu, tak jsou sankce naprostou nutností a to včetně vojenských opatření,“ vysvětlil. Jenže kdo určí, zda došlo k invazi? Sergej Lavrov.
„Já beru vážně prohlášení ministra zahraniční Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou,“ vysvětlil Zeman, čímž se zařadil do množiny státníků čítající momentálně přibližně jednoho člověka. Škoda, že se ho moderátor v tu chvíli nezeptal, zda si vzpomíná, jak Lavrov tvrdil, že na Krymu nezasahovali ruští vojáci. Ale nezeptal se ho, a tak Zeman dál vykládal nějak vtipy o ruských dobrovolnících na dovolené a čísla o počtu vojáků při okupaci Československa, což je jeden z těch kousků, díky nimž se v určitých vrstvách populace těší pověsti nesmírně inteligentního a vzdělaného člověka.
V Bruselu pak zřejmě následovalo velké prozření či velká ostuda. Můžeme se jen dohadovat, zda se Zemana vůbec někdo na něco ptal, anebo zda se už většině zahraničních politiků doneslo, že jeho alkoholické řeči nemá cenu brát vážně. V každém případě pak Zeman včera na tiskové konferenci zcela obrátil. Jedinou spojnicí s jeho středečním interview zůstaly bonmoty o ruských dobrovolnících na dovolené na Ukrajině. Lavrov? Nikdy jsem ho osobně neviděl. Není pochyb o tom, že Ukrajina čelí ruské agresi, řekl Zeman. Pokud by nebylo dodržováno příměří, je to důvod ke zpřísnění sankcí, a součástí příměří je samozřejmě i zastavení dodávek zbraní a stažení dobrovolníků. Na lišáka Zemana si nikdo nepřijde. A abychom viděli, jak je chytrý, poučil nás, že na Ukrajině se odehrává „hybridní válka“.
Pokud ovšem Zeman zná pojem hybridní válka, či ho s ním nějaký jeho protřelý zahraničněpolitický poradce seznámil, pak veřejně přiznal, že předtím naprosto sedl na ruský lep. Podstatou hybridní, nelineární či speciální války, jak se také říká, je právě to, že invaze nevypadá jako invaze a válka nevypadá jako válka. Do dosažení cíle jsou zapojeny jak pravidelné vojenské síly, tak nástroje propagandy, jak nástroje státní moci, tak nestátní aktéři včetně teroristů, povstalců, humanitárních organizací i organizovaného zločinu. „Role nevojenských prostředků v dosahování politických a strategických cílů vzrostla a v mnoha případech dokonce co do efektivnosti předčily sílu zbraní. Ohnisko aplikovaných metod konfliktu se změnilo směrem k širokému využití politických, ekonomických, informačních, humanitárních a jiných nevojenských opatření – uplatňovaných v koordinaci s protestním potenciálem populace. To vše je doplňováno vojenskými prostředky skrytého charakteru včetně akcí informačního konfliktu a akcí zvláštních jednotek. K otevřenému použití síly – často pod pláštíkem mírových sil a regulace krizí – se přistupuje až v jisté fázi, primárně k dosažení konečného úspěchu v konfliktu.“ To napsal před rokem náčelník ruského generálního štábu generál Valerij Gerasimov. Že to, co je ve skutečnost intervencí cizí mocnosti, vypadá – aspoň pro naivní nebo oportunistické pozorovatele – jako občanská válka, přesně to je hybridní válka v celé své kráse.
Zeman jistě bude mít dost příležitostí ukázat, zda byl naivní, anebo prostě jen vysílal svým voličům a Rusku signál: tady je země, který by nejraději utekla z NATO, stačí na ni trochu zatlačit, a je vaše.
Zeman v rozhovoru na Frekvenci 1 taky řekl, že „ta představa invaze je nerealistická nejen pro ČR, ale i pro tzv. hraniční nebo frontové země, pokud jsou členskými státy NATO, což jsou baltické země, což je Polsko, což je Rumunsko a tak dál.“ Určitě? „Zkušenost válečných konfliktů včetně těch, jež souvisejí s tzv. barevnými revolucemi v severní Africe a na Blízkém Východě, potvrzuje, že dokonale vzkvétající stát je možné v řádu měsíců nebo i dnů proměnit v arénu ostrého ozbrojeného boje, může se stát obětí zahraniční intervence a upadnout do sítě chaosu, humanitární katastrofy a občanské války,“ napsal generál Gerasimov.
Dva dny poté, co Barack Obama ujistil v Tallinu nové členy NATO, že bezpečnostní záruka článku 5 bezpodmínečně platí, uneslo ruské komando důstojníka estonské bezpečnostní služby KAPO přes hranice. Hezký způsob, jak dát najevo, že Rusko Obamův projev slyšelo a nic si z něj nedělá. Rusko samozřejmě prohlásilo, že Estonec byl zadržen na jeho území. Jak čte Zeman, expert na hybridní válku, tohle?
