Sedm radničních hříchů. Za co vede cesta před soud?

Zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, zpronevěra. To jsou jen některé z trestných činů, kterých se mohou dopustit nově zvolení obecní zastupitelé. Praxe ukazuje, že před soud může komunální politiky dostat třeba i zakázka na posekání trávy. Přehled „radničních hříchů“ je součástí příručky pro zastupitele, kterou připravil Svaz měst a obcí ČR.

Začíná to být poměrně všední scénář. Komunální politik něco rozhodl, policie ho obvinila, hrozí mu několik let vězení a čeká ho soud. Nemusel ani rozhodnout sám, stačilo zvednout ruku, když souhlasili další zastupitelé. Obvinění zastupitelů nebo radních se už zdaleka netýká jen miliardových kauz jako je pražská Opencard. Cesta před soud může vést třeba i přes městskou zeleň.

Například v městském obvodu Ostrava-Jih policie obvinila tucet bývalých radních ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinností při správě cizího majetku. Radní měli v letech 2007 a 2010, kdy o zakázce jednali, postupovat nehospodárně a způsobit městskému obvodu škodu v řádu desítek milionů korun. Dotyční se – podobně jako politici ve všech podobných případech – brání, že je obvinění absurdní.

Čtěte také: Policie obvinila 12 bývalých radních Ostravy-Jihu

Trestní odpovědnosti zastupitelů a radních se zabývá jedna z kapitol téměř 200stránkové Příručky pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2014. Základní varování? „Trestněprávní postih zastupitele nemusí být nutně reakcí na jeho úmyslné nezákonné jednání, neboť některé trestné činy, jejichž uplatnění přichází v souvislosti s výkonem vaší funkce v úvahu, lze spáchat i z nedbalosti,“ uvádí publikace.

„Příkladem může být situace, kdy starosta obce sám vědomě (úmyslně) uzavře smlouvu, aniž o ní předtím rozhodlo zastupitelstvo obce, přestože daná záležitost spadá do vyhrazené pravomoci tohoto orgánu (například kupní smlouva na nemovitost).“

Příručka zmiňuje sedm trestných činů, které komunálním politikům hrozí: zneužití pravomoci úřední osoby, maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, přijetí úplatku, zpronevěra, porušení povinností při správě cizího majetku , porušení povinností při správě cizího majetku z nedbalosti a také sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě . U některých z nich uvádí i příklady z české praxe, i když bez konkrétních jmen.

Tak třeba zneužití pravomoci úřední osoby. „Příkladem může být situace, kdy starosta obce sám vědomě (úmyslně) uzavře smlouvu, aniž o ní předtím rozhodlo zastupitelstvo obce, přestože daná záležitost spadá do vyhrazené pravomoci tohoto orgánu (například kupní smlouva na nemovitost),“ uvádí kniha.

Když starosta překročí svoji pravomoc

„V konkrétním případě dospěly soudy k závěru, že pokud starosta obce při uzavírání konkrétních smluv jednal za obec navenek, aniž o tom rozhodlo, respektive je schválilo městské (obecní) zastupitelstvo, jednoznačně tak jako veřejný činitel překročil svou pravomoc, neboť výkon pravomoci nelze zužovat jen na rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob nebo omezovat jen na výkon přenesené působnosti obce,“ zmiňuje příručka.

Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti se může zastupitel dopustit, pokud z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu vyplývajícího z jeho pravomoci. Jde třeba o situaci, kdy zastupitel například nesplní úkol, jímž ho zastupitelstvo pověřilo, a způsobí tím obci škodu.

Trestným činem je i žádost o úplatek

U přijetí úplatku příručka upozorňuje, že o trestný čin jde už v případě žádosti o úplatek, bez ohledu na to, zda ho politik dostal, nebo ne. Navíc varuje, že zastupiteli v tomto případě hrozí vyšší trest než lidem, kteří přijmou úplatek v souvislosti se svým podnikáním.

„Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, jíž se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě a na které není nárok. Úplatek je tedy vymezen velice široce a není stanovena žádná dolní hranice výše úplatku,“ zmiňuje kniha.

Publikace Svazu měst a obcí zastupitele zároveň varuje, že si nemůžou vystačit s představou, že jsou odpovědní pouze politicky.

Další v řadě je triptych: zpronevěra, porušení povinností při správě cizího majetku a totéž porušení z nedbalosti. U těchto trestných činů postupně roste peněžitá hranice, na kterou se vztahují.

Pět, 25, 500 tisíc korun...

Zpronevěra se týká úmyslného přisvojení cizí věci, například peněz z obecní pokladny. Musí přitom jít aspoň o pět tisíc korun. „V případě, že zastupitel poruší úmyslně podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat majetek obce, může se dopustit trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku,“ uvádí kniha s tím, že tady musí být škoda aspoň 25 tisíc korun. Poku jde o porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, musí být škoda nejméně půl milionu korun.

A nakonec je tu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. „Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů,“ uvádí příručka.

„Jedná se o absolutní dehonestaci člověka. Lidé z obce začali přecházet na druhý chodník, nikdo se se mnou nebavil a můj zdravotní stav se po všech stránkách zhoršil.“

Zhrošené zdraví a odpor lidí

Publikace Svazu měst a obcí zastupitele zároveň varuje, že si nemůžou vystačit s představou, že jsou odpovědní pouze politicky. „V případě porušení určitých povinností odpovídá zastupitel i právně, typickým případem je odpovědnost za škodu způsobenou obci v důsledku porušení povinnosti nakládat hospodárně s obecním majetkem. V případě závažných pochybení může zastupitel odpovídat i trestněprávně, tj. za trestný čin spáchaný úmyslně nebo ve stanovených případech i z nedbalosti,“ zmiňuje kniha.

Jak může střet se zákonem skončit, dokládá příklad starostky Moravské Nové Vsi Jany Krutákové. Soud ji sice nakonec zprostil obvinění z uzavření údajně nevýhodné smlouvy na pronájem obecních pozemků pro solární elektrárnu. Krutákové ale kauza citelně zasáhla do života. „Jedná se o absolutní dehonestaci člověka. Lidé z obce začali přecházet na druhý chodník, nikdo se se mnou nebavil a můj zdravotní stav se po všech stránkách zhoršil. Najít zaměstnání pro mě byl zásadní problém,“ uvedla.

Čtěte také: Lidé utíkali na druhý chodník. Starostka skončila jako štvanec