V Turecku se postaví nový kostel. Poprvé od roku 1923

V Turecku během celé jeho novodobé historie nevznikl ani jeden nový kostel, příslušníci křesťanské komunity ale dostali k novému roku jednu překvapivou zprávu. Úřady v Istanbulu totiž povolily představitelům církevní menšiny stavbu nového pravoslavného kostela ve čtvrti Yesilköy a projekt podpořil i nejvyšší představitel islámsko-konzervativní vlády, premiér Ahmet Davutoglu. V Turecku jde o nebývalý úkaz, napsala agentura DPA.

Křesťané v Turecku mohou od vzniku republiky v roce 1923 své stávající kostely opravovat, rozšířit jejich počet jim ale příslušné úřady dosud nikdy nepovolily. Asi 99 procent obyvatelstva země se hlásí k islámu a lidé jiných vyznání žijí na okraji zájmu. Křesťanů je v Turecku asi 100.000 a ačkoli jejich víru jim nikdo nezakazuje, musí čelit řadě problémů. Existují například omezení týkající se vzdělání kněží nebo právě stavby kostelů, které nemohou vzniknout bez povolení vlády, popisuje Kenan Gürdal, zástupce šéfa syrsko-ortodoxní nadace.

Spousta církevních staveb naopak už neslouží svému původnímu účelu a staly se z nich mešity nebo muzea. To je i případ slavného byzantského chrámu Boží moudrosti (Hagia Sofia), který byl ve středověku největším kostelem světa, v době osmanské říše mešitou a dnes slouží jako muzeum.

Podle Gürdala je v Turecku asi 20.000 vyznavačů syrské ortodoxie, víc než polovina z nich žije v Istanbulu. A nový kostel prý nutně potřebují, protože k bohoslužbám mohou využívat jen katolický kostel. V uplynulých měsících získávala turecká vláda na Západě spíše negativní pozornost - ať už to bylo kvůli zatýkání novinářů či soudním procesům s účastníky protivládních demonstrací. Podle kritiků země vedená Stranou práce a spravedlnosti (AKP) otáčí kormidlo stále blíže islámu a ohrožuje sekulární charakter země. Premiér Davutoglu i prezident Recep Tayyip Edogan kvůli podobným výrokům několikrát ostře napadli Evropskou unii, která se podle nich vměšuje do tureckých vnitřních záležitostí a trpí prý islamofobií.

Naproti tomu vůči nemuslimským menšinám ve vlastní zemi je turecká vláda smířlivá a vystupuje proti diskriminaci. Vylepšit by chtěla i postavení alávitů, ačkoli nic konkrétního zatím nepodnikla. Gürdal se domnívá, že pozice náboženských menšin se za posledních deset let jednoznačně zlepšila. "Naslouchají nám. Jsme v pravidelném kontaktu se zástupci vlády. Něco takového se za předchozího kabinetu nedělo," tvrdí.