5 důvodů, proč by Miloš Zeman neměl jezdit do Moskvy

Miloš Zeman přijal pozvání Vladimira Putina k účasti na vojenské přehlídce k 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě. Nic na tom nezmění ani Lubomír Zaorálek v roli chytré horákyně, který den poté, co premiér Sobotka avizoval souhlas s touto cestou, prezidentův záměr zpochybnil, a na jeho místě by do Moskvy nejel. Je zjevné, že ČSSD je rozštěpena, její předseda nechce provokovat zemanovské křídlo, a ANO stále žádnou zahraniční politiku nemá.

Pokud česká vláda Zemanovu cestu schválí, přebírá za tuto oficiální návštěvu plnou zodpovědnost. Přitom existuje dost dobrých důvodů, proč by nejvyšší představitel státu v daných souvislostech do Moskvy jezdit neměl.

Za prvé: Většina západních státníků přehlídku bojkotuje

​Vojenskou přehlídku bojkotuje naprostá většina nejvyšších státníků Evropské unie. Odehrává se v době nedořešené ukrajinské krize, kdy Rusko anexí Krymu flagrantně porušilo mezinárodní právo. Argument, že jde o neúctu k padlým vojákům, neplatí, protože tuto památku lze uctít jiným způsobem.

Kromě Miloše Zemana zatím z unijních zemí údajně účast potvrdili politici výrazně naklonění Putinovi, ať už jde o marxistického řeckého premiéra Tsiprase nebo kyperského prezidenta, který nabídl ruské armádě využívání přístavů a letišť. Představitelé například pobaltských zemí, Polska, Německa, Velké Británie, Francie a Spojených států už účast na přehlídce odmítli, stejně jako slovenský prezident Andrej Kiska.

Za druhé: Ocitne se ve společnosti diktátorů

Česká republika vyšle do světa signál, v jaké společnosti se dnes nachází. Na moskevské oslavy přijede severokorejský diktátor Kim Čong-un. Už jen jeho účast pošpiní památku padlých, kteří bojovali za svobodu Hitlerem utlačovaných národů. Kimova návštěva Moskvy je jeho první zahraniční cestou od nástupu do funkce v roce 2011. Všichni, kdo s ním budou stát na tribuně, legitimizují krutý režim, považovaný za největší koncentrační tábor na světě.

Diktátorů se ovšem na tomto místě sejde více, zejména z bývalých zemí Sovětského svazu. Pozváni jsou i zástupci separatistických republik, ať už Doněcka, Luhanska, Abcházie, Jižní Osetie nebo Podněstří. Očekává se i účast čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který válkami rozvrácenou zemi změnil v brutální policejní stát. Je ruskou opozicí podezírán, že spolu s Putinem stojí za vraždou opozičního předáka Borise Němcova. Údajné atentátníky označil za skutečné vlastence a hrdiny.

Pozvání těchto autoritativních a nelegitimních vůdců nelze brát jinak, než jako provokaci a výsměch všem demokratickým vládám. Proto neplatí ani argument, že se jedná o stejnou situaci jako při oslavách „Dne D“ v Normandii. Podobnou společnost bychom při těchto oslavách nenašli, a tehdejší i současní spojenci USA, Francie a Velká Británie Ukrajinu nenapadli.

Za třetí: Stane se součástí Putinovy propagandy

Vladimir Putin chce Rusko prezentovat jako vojenskou velmoc. Vzhledem k jeho velikášským ambicím lze očekávat, že přehlídka za účasti 15 tisíc vojáků (celá česká armáda jich má 21 tisíc) bude vrcholným produktem ruské propagandy. Desítky státníků na tribuně po Putinově boku dodají tomuto divadlu jistý punc, ať už se jedná o kohokoli.

To se odehraje v době šířící se ruské propagandy, jejíž pomocí se Kreml snaží destabilizovat Evropu a zpochybňovat hodnoty „dekadentního“ Západu. Ostatně nové weby kontrolované Kremlem, jako je například Sputnik, dělají ze Zemana hrdinu, kterému chce „zlá“ opozice zakázat cestu do Moskvy. Za vydatného přitakávání komunistů a dalších místních promoskevských „celebrit“.

Ostatně komunisté jsou nejhlasitějšími odpůrci průjezdu amerického konvoje vracejícího se ze cvičení v Pobaltí. Přitom neexistuje nic banálnějšího, pokud jsme členy NATO, a pokud myslíme toto členství a spolupráci se spojenci vážně. Komunisté mají ovšem spojence někde jinde a nejsou sami.

Za čtvrté: Putin přiznal „krymskou lež“

Oslavy v Moskvě se odehrávají v době, kdy Vladimir Putin přiznal „krymskou lež“. Ruští představitelé dlouho světové veřejnosti lhali, když tvrdili, že se na Krymu nepohybují ruští vojáci. V čerstvém propagandistickém filmu „Krym. Cesta do vlasti“ samotný Putin přiznal, že „pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty“. Zároveň uvedl, že po anexi Krymu byl připraven mobilizovat ruský jaderný arzenál. To hovoří samo za sebe.

Za páté: Česko se ocitne na straně proruských zemí

Prezident Zeman svojí účastí znovu štěpí českou prozápadní orientaci, zřetelnou do nástupu současné vlády. Skutečnost, že Česká republika je dnes v Evropě řazena mezi několik zemí nejvstřícnějších k Rusku, což se touto cestou jen potvrdí, ji zjevně nechává v klidu. Časy se mění, ale směrem před rok 1989.