Kennedy chtěl původně letět na Mars, odhalil Aldrin
Nakonec dostal přednost Měsíc
NOVÉ
Prohlášení prezidenta Johna F. Kennedyho z počátku 60. let, že Američané do konce desetiletí vyšlou lidskou posádku na Měsíc, vstoupilo do dějin. Nechybělo přitom mnoho a oblíbený prezident ve své řeči nemusel mluvit o Měsíci, ale o Marsu. Americký astronaut Buzz Aldrin, který jako druhý člověk vstoupil na povrch Měsíce, přišel s odhalením, že Kennedy původně nechtěl letět na Měsíc, ale právě na rudou planetu.
„Až nedávno jsem se u příležitosti stého výročí vzniku leteckého institutu na univerzitě v Massachusetts dozvěděl, že Kennedy původně chtěl, abychom se vypravili na Mars,“ prozradil Aldrin na mezinárodní konferenci v australském Brisbane, která měla sladit spolupráci jednotlivých států při dobývání vesmíru.
Kennedy od svérázného nápadu podle Aldrina upustil až kvůli varování odborníků. „Požádal své inženýry, aby naplánovali cestu, ale po víkendu stráveném intenzivní prací mu odpověděli, že Mars je přece jen trochu daleko na to, abychom se tam vypravili,“ uvedl na konferenci Aldrin podle webu deníku The Sydney Morning Herald.
Dodal, že experti Kennedymu navrhli, aby si Amerika za svůj cíl vybrala radši vyslání posádky na Měsíc, protože je to bylo snadněji proveditelné. „Dovedete si představit, jaké to je, během jednoho víkendu pro prezidenta provést tolik výpočtů?“ zeptal se přítomných Aldrin.
Druhý muž na Měsíci zároveň podotkl, že ani let na Měsíc nebyl pro americké experty zrovna jednoduchý úkol. „V té době jsme ještě ani nevyslali člověka na oběžnou dráhu. Rakety, které by byly potřeba k letu mimo oběžnou dráhu Země, v té době ještě ani neexistovaly,“ řekl. „NASA Kennedymu řekl, že bude trvat nejméně 15 let než budeme schopni vyslat člověka na Měsíc,“ dodal.
Tím, že americký prezident veřejně vyhlásil záměr doletět na Měsíc před koncem desetiletí, však zároveň učinil závazek pro americké vědce a další experty. „Neměli jsem know-how, ale měli jsme lídra, který měl jasnou vizi, svůj cíl, kuráž a důvěru, že se tam můžeme dostat. Tím, že veřejně ohlásil náš cíl a stanovil i časový úsek, nám Kennedy odřízl ústupovou cestu,“ prohlásil Aldrin.
Právě to byl podle Aldrina jeden ze zásadních důvodů, proč se nakonec Američanům v červnu roku 1969 podařilo přistát na povrchu Měsíce. Na povrch přirozené družice Země tehdy Aldrin vystoupil spolu s Neilem Armstrongem. Třetí člen výpravy Mike Collins tehdy zůstal v modulu na oběžné dráze Země. Navzdory původním odhadům NASA se Američanům podařilo vypravit posádku na Měsíc jen osm let po slavné Kennedyho řeči.
