Poletíme s Rusy na Měsíc? V jednání je společná mise s Evropou
Dobývání vesmíru
NOVÉ
Byla to jedna z prvních věcí, které nový ředitel Evropské vesmírné agentury (ESA) ohlásil: Plán vybudovat základnu na Měsíci. Server BBC přinesl zprávu o tom, že Rusové plánují vyslat sondu na měsíční jižní pól, přičemž na této misi by se měli podílet i evropští vědci. Jejich účast však ještě čeká na finální schválení.
„Musíme jít na Měsíc. Jednadvacáté století bude tím, kdy se (Měsíc) natrvalo stane výspou lidské civilizace,“ řekl BBC profesor Igor Mitrofanov z Institutu výzkumu kosmu v Moskvě. „Naše země se musí tohoto procesu zúčastnit,“ dodal.
Řeč je o misi Luna 27, příští z řady kosmických misí připravovaných ruskou agenturou Roscosmos. Je plánována na rok 2020 a jejím cílem má být – vrátit se na Měsíc. Server BBC přinesl detaily mise, která má hledat na měsíčním povrchu vodu a další vzácné materiály. Na rozdíl od soupeření studené války je však podle profesora Mitrofanova „potřeba spolupracovat s mezinárodními kolegy“.
Čtěte také: Ruský kosmonaut: Na Zemi je to špatné, ve vesmíru jsme přáteli
Podobnou představu má i vedoucí výzkumného oddělení Měsíce při ESA, Bérengère Houdou. „Máme ambice poslat evropské kosmonauty na Měsíc. V současné době probíhají diskuse na mezinárodní úrovni ohledně širší spolupráce,“ uvedl Houdou pro BBC.
Ostatně, podle nového ředitele ESA, profesora Johanna-Dietricha Woernera, bychom měli mít „mezinárodní spolupráci bez jakýchkoliv omezení, s jakoukoliv zemí na světě“. Tedy i s Ruskem, které nemá v současnosti s Evropou nejlepší vztahy. Plány pro výzkumnou stanici jsou pro Woernera zatím hudbou budoucnosti.
„Je to jedna z možností do budoucna,“ vyjádřil se pro ECHO24 mluvčí ESA Franco Bonacina. „Je to krok k dalšímu výzkumu. Ale od nápadu k jeho uskutečnění to může být i dvacet let,“ řekl o možnosti stálé základny na Měsíci. „Pilotované lety mají nicméně přibližně pouze 10 % našeho rozpočtu. Naší prioritou je nyní věda, pozorování vesmíru a satelitní komunikace.“
„Vesmír nemá žádné hranice“
Co se spolupráce s Ruskem týče, je postoj ESA jasný. „Jsme velmi, velmi otevření spolupráci. Už dříve jsme s Rusy úzce spolupracovali, už před projektem ISS (mezinárodní vesmírné stanice),“ řekl Bonacina serveru ECHO24. „Poslední kosmonaut, kterého jsme vyslali na ISS, byl z Dánska a letěl s Rusem a Kazachem. Vesmír nemá žádné hranice,“ dodal.
ESA obecně nabízí své znalosti a technologie, konkrétně pro misi Luna 27 pak modul Pilot, který má pomoci sondě přistát. Pro něj pak tedy ESA vyvíjí komunikační a navigační přístroje, dále pak pracuje na zařízení pro zkoumání materiálů na povrchu Měsíce. Tento vývoj již podle vyjádření tiskového mluvčího v současnosti probíhá. Spolupráce tedy již byla zahájena.
Úvodní části ruské mise mají být pouze robotické. Luna 27 má přistát v obřím impaktním kráteru na jižním pólu Měsíce. Některé jeho oblasti jsou zahalené věčnou tmou a patří tudíž mezi nejchladnější oblasti Sluneční soustavy. Právě zde bude mít sonda za úkol pátrat po vodě a dalších chemikáliích, chráněných před slunečním zářením, které by bylo možné využít coby zdroj do budoucna.
Ačkoliv sami vědci již spolupráci berou za takřka jistou, evropská účast na projektu ještě potřebuje oficiální schválení. V to členové ESA doufají koncem roku 2016, kdy se mají ve Švýcarsku sejít ministři zahraničí členských států. Tyto schůzky se konají každé dva roky, přičemž poslední z nich se uskutečnila v prosinci 2014 v Lucembursku. Česká republika je členem Evropské vesmírné agentury od roku 2008.
