Evropa chce konkurovat Starlinku. Do sítě Iris² hodlá investovat přes 10 miliard eur

Evropská unie zahájila svůj největší vesmírný projekt za poslední desetiletí – výstavbu satelitní sítě Iris² za 10,6 miliardy eur. Projekt má konkurovat Starlinku Elona Muska a nabídnout rychlé a zabezpečené připojení k internetu pro evropské vlády i občany. Okolo 60 % financí půjde z veřejných rozpočtů, zbytek financí zajistí konsorcium firem SpaceRise společně s například Airbusem či Deutsche Telekom. Část projektu zafinancuje i Evropská vesmírná agentura (ESA). V Bruselu byly v pondělí podepsány první dva kontrakty celého projektu. Fungovat by projekt měl kolem roku 2030.

Jde o třetí velký vesmírný projekt EU po navigačním systému Galileo, který používá podle informací Evropské komise 3,5 miliardy uživatelů a jeho spuštění stálo také kolem 10 miliard eur a síti pro pozorování Země Copernicus. Iris² je zkratkou pro Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite (Infrastruktura pro odolnost, propojení a bezpečnost prostřednictvím satelitu poz. red.)

„Iris² podtrhuje naši strategickou autonomii a obranné schopnosti, zvyšuje konkurenceschopnost Evropy a podporuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru,“ uvedl Timo Pesonen, generální ředitel pro obranu, průmysl a vesmír v Evropské komisi při oznámení podepsání prvních smluv.

Projekt, jehož původní náklady byly odhadovány na 6 miliard eur, je nyní rozpočtován na 10,6 miliardy eur. Financování pokryje z 61 % veřejný sektor. Další 4 miliardy eur by do projektu mělo investovat konsorcium SpaceRise vedené společnostmi Eutelsat, Hispasat a SES. Například společnost SES, která vznikla v roce 1985 v Lucembursku, je jedna z největších satelitních společností v Evropě a do vesmíru vypustila a spravuje například satelity Astra.

Další velký investor Eutelsat přispěje dvěma miliardami eur. Mezi další investory patří například Airbus, Thales či Deutsche Telekom. Tyto firmy získají koncesi na 12 let na vybudování, zprovoznění a správu systému.

Ten by měl zahájit provoz kolem roku 2030 a na nižší oběžnou dráhu Země dostat téměř 300 satelitů. Ty by měly zabezpečovat satelitní internet pro spotřebitele a konkurovat tak například americkému Starlinku. Zároveň by měly být schopné zajistit zabezpečenou komunikaci pro jednotlivé státy EU.

Josef Aschbacher, generální ředitel Evropské kosmické agentury, vyzdvihl inovativní potenciál projektu: „Iris² podpoří evropskou konkurenceschopnost, vytvoří pracovní místa a zajistí technologické vedení Evropy,“ uvedl. Právě i na zaostávání ve vesmírném průmyslu za zbytkem světa upozornila nedávná zpráva o konkurenceschopnosti z pera italského expremiéra bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Podle Draghiho je pro evropský vesmírný průmysl ohrožující především americký Starlink.

Zároveň v pondělí oznámila Čína vypuštění prvních satelitů svého projektu GuoWang. Ten má být odpovědí Číny právě na Starlink. Raketa Dlouhý pochod 5 úspěšně vynesla na nízkou oběžnou dráhu první z celkem 13 500 družic celého systému. Systém Starlink má ve vesmíru v současnosti asi 6 500 družic, což je přibližně 60 % družic ve vesmíru.

Oznámení přichází v době, kdy světové velmoci přiostřují soupeření ve vesmíru. Letos způsobila poprask zpráva, že se americký kongres zabývá možností, že Rusko vypustilo do vesmíru nebo ve vesmíru testovalo možnost využití jaderné zbraně. Velitel amerických vesmírných sil generál Chance Saltzman poprvé uvedl, že „vesmír je válečné bojiště“ a poprvé se v amerických strategických dokumentech začalo hovořit o ofenzivních schopnostech ve vesmíru. Nedávno Saltzman varoval před vesmírnými schopnostmi Číny.