Světová moc USA zkolabuje do roku 2020, předvídá slavný profesor
Predikce muže, který odhadl pád SSSR
Slavný norský vědec Johan Galtung, který v minulosti předpověděl pád Sovětského svazu či protesty na náměstí Nebeského klidu v Číně, ani USA nevěští růžovou budoucnost. Podle něj je zvolení Donalda Trumpa prezidentem začátek mocenského kolapsu Spojených států, píše britský server Independent.
Galtung zastává názor, že nový prezident Donald Trump započne éru slábnoucího vlivu USA. Hlavními faktory je jeho nezkušenost v politice a ostrá rétorika. Především ho znepokojuje řada protipřistěhovaleckých výroků, které mohou vyústit v rychlý nárůst nacionalismu a agrese.
Norský kandidát na Nobelovu cenu nebere na lehkou váhu ani Trumpův postoj k zahraniční politice, jmenovitě jeho vztahy se Severoatlantickou aliancí a některými asijskými státy, kterým se nelíbí Trumpovo prohlášení, že odstoupí od transpacifické obchodní dohody. Světový vliv Bílého domu tak podle něj může zkolabovat do roku 2020.
Konec amerického impéria jako supervelmoci předpovídal už za prezidenta George Bushe, jehož politické působení v Bílém domě označil za „extrémní militarismus“. Galtung nicméně uznává, že Trumpovo vládnutí je teprve na začátku. „Uvidíme, jak se mu bude dařit,“ uzavírá.
S jeho tvrzením nesouhlasí šéfka mezinárodního think-tanku Xenia Wickettová. Ta nevěří, že by Spojené státy v roce 2020 přestaly být světovou velmocí. „USA je na špici světového vlivu z několika důvodů. Má nejsilnější armádu na světě, stále je i největší ekonomikou. Má fungující strukturu firem a univerzit, vyvíjí špičkové technologie. Přijde mi velmi nereálné, že by se během čtyř let cokoliv z toho razantně změnilo,“ obhajuje svůj názor.
Norský sociolog a vědec Johan Galtung je považován za průkopníka výzkumu míru a konfliktů a metod nenásilných řešení konfliktů. V minulosti ve svých analýzách předpověděl pád Sovětského svazu či protesty na náměstí Nebeského klidu v Číně. Je nositelem řady mezinárodních cen a ocenění, včetně v roce 1987 obdržené Right Livelihood Award (RLA), udělované ve švédském parlamentu den před Nobelovou cenou.