Maďaři začali stavět plot proti uprchlíkům
Hranice se srbskem
Maďarská armáda začala dnes na hranicích se Srbskem stavět plot, který má zemi ochránit před přílivem nelegálních migrantů. Oznámila to maďarská tisková agentura MTI. Před týdnem maďarský parlament schválil zákon, který zpřísnil podmínky pro žadatele o azyl a povolil vybudování plotu na hranici se Srbskem k zastavení přílivu uprchlíků.
Nový zákon, který stavbu plotu umožňuje a který Maďaři přijali před týdnem, zkracuje dobu pro posuzování žádostí o azyl a umožní odmítnout žádosti přistěhovalců, kteří při jejich cestě například ze Sýrie, Afghánistánu či Iráku prošli nějakou takzvanou bezpečnou zemí, kde jim nic vážného nehrozilo. OSN a Rada Evropy zákon kritizovaly. Oslabí podle nich ochranu uprchlíků v Maďarsku.
Plot na hranici, který má zastavit pronikání ilegálních migrantů ze Srbska do Maďarska, bude stát během několika měsíců a začne se stavět na více místech najednou, řekl minulý týden maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Plot, který má být čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý, bude podle ministra „bránit Maďarsko a Evropskou unii před nečekaně velkým tlakem ilegální imigrace“. Szijjártó upřesnil, že maďarská policie od začátku roku zadržela 68 000 lidí, kteří do země vstoupili nezákonně.
Bělehrad má k postavení plotu výhrady. O tomto záměru a o řešení problémů spojených s vlnou uprchlíků přicházejících do Maďarsko přes Srbsko jednaly ve středu v Budapešti vlády obou zemí. Maďarský premiér Viktor Orbán svého srbského kolegu Aleksandara Vučiče ujistil, že plot není namířen proti Srbům, ani neznamená uzavření hranic. Naopak se mají postavit nové hraniční přechody a rozšířit stávající.
Proti plotu se ovšem vyslovila i regionální šéfka Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro střední Evropu Montserrat Feixas Vihéová, která sídlí v Budapešti. V prohlášení uvedla, že kvůli tomuto kroku budou osoby hledající azyl zranitelnější vůči pašerákům a obchodníkům s lidmi. UNHCR je podle ní také znepokojen urychlením azylového řízení, posíláním žadatelů o azyl zpět do nebezpečných třetích zemí a rozšířeným zadržováním těchto osob, zejména žen a dětí.