Efekt vakcín proti nákaze omikronem je nízký. Ochrání ale před hospitalizací, ukazují data

Vakcíny, které jsou podávány proti onemocnění covid-19, mají proti variantě omikron nižší účinek než proti předchozím variantám. Podle dat, která přišla z Velké Británie, kde se vyskytl omikron ve větším měřítku mnohem dříve než v Česku, dokáží vakcíny zabránit propuknutí nemoci covid-19 s příznaky zejména po aplikaci třetí dávky. Naopak půl roku po podání druhé dávky klesá efektivita vakcíny proti omikronu téměř k nule.

Nejmenší efekt má podle dostupných dat vůči omikronu vakcína od firmy AstraZeneca, kde pět měsíců od podání nebyla žádná ochrana. Výrazně klesla účinnost také u vakcín od společností Moderna a BioNTech/Pfizer, jež se z původních 65 až 70 % proti deltě snížila až na desetiprocentní ochranu pět měsíců po aplikaci vakcíny.

Vakcíny naopak chránily krátce po podání třetí dávky. Dva až čtyři týdny od aplikace injekce se účinnost pohybovala mezi 65-75 %, pět až devět týdnů po očkování už ale opět efektivita klesla na 55-70 %. Deset a více týdnů po vakcinaci se pak účinnost těchto vakcín pohybovala mezi 40-50 %.

Proti symptomatickému onemocnění se tak účinnost vakcín s rychlým nástupem varianty omikron výrazně snížila, z britských dat však vyplývá, že proti hospitalizaci vakcíny vyvinuté proti předchozím variantám, dokáží ochránit ve větší míře. I zde však ochrana klesá, i když ne tak rychle a významně jako proti samotnému onemocnění.

Zhruba dva týdny po podání třetí dávky vakcíny se její efektivita vůči riziku možné hospitalizace pohybovala na 88 %. Ještě půl roku po aplikaci třetí dávky chránily vakcíny proti hospitalizaci ze 72 %, poté ale účinnost klesala k 52 %.

Data o účinnosti vakcín proti omikronu zveřejnily britské úřady 31. prosince 2021. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je omikron vysoce nakažlivá varianta onemocnění covid-19. Šéf evropské sekce WHO Hans Kluge tento týden prohlásil, že se během dvou měsíců tímto typem viru nakazí polovina evropské populace. Dostupná data však také ukazují, že jde o variantu s mírnějším průběhem nemoci. Některé státy se tak v souvislosti s tím, že se virus mnohem snadněji šíří, ale zároveň je méně škodlivější, rozhodly výrazně zkrátit délku karantén a izolací. V ČR trvá její délka od úterý jen pět dní.

„Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) předpovídá, že při tomto tempu bude v příštích šesti až osmi týdnech nakaženo omikronem přes 50 procent populace regionu,“ řekl Hans Kluge.

Podle Klugeho data shromážděná v uplynulých týdnech potvrzují, že omikron je vysoce nakažlivý. Teprve další výzkum prokáže, jak velkou má omikron schopnost prolomit imunitní ochranu danou očkováním, podotkl Kluge. Zdůraznil také, že při stanovování protipandemických opatření by školy měly být posledním místem, které by se mělo zavírat, a prvním místem znovuotevření.

Firma Pfizer, která je jednou ze dvou firem, jež vyrábí vakcínu Comirnaty, kterou je v ČR naočkováno přes 80 % občanů, pro deník Echo24 uvedla, že již 25. listopadu zahájila vývoj nové vakcíny, která by byla účinnější právě proti variantě omikron. „Pokud se ukáže, že je zapotřebí úprava vakcíny k dalšímu zvýšení úrovně a trvání ochrany proti této variantě onemocnění, mohou být první šarže vakcíny cílené proti omikronu vyrobeny a připraveny k distribuci do 100 dnů v závislosti na schválení regulačními orgány,“ sdělil tiskový mluvčí Pfizeru v ČR Tomáš Sazima.