Wagenknecht: Můžeme věřit buď logice, nebo Babišovi. Obojí nelze
Kauza čapího hnízda
NOVÉ
Přestože měl Babišův projev na středeční mimořádné chůzi sněmovny rozptýlit nepříjemné otázky kolem dotace v kauze Čapího hnízda, ve skutečnosti vzbudil ještě více otazníků. Například Babišův argument, že držiteli anonymních akcií byli jeho příbuzní, může ministrovi financí ve skutečnosti spíše uškodit, než pomoci. Na svém blogu na serveru Aktuálně.cz to uvádí bývalý Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht. „Musíme si vybrat, zda věřit logice nebo panu ministrovi, obojí najednou již nelze,“ píše.
Wagenknecht své postřehy v kauze Čapího hnízda zveřejnil v desetibodovém seznamu. Hned v prvním bodu uvádí, že společnost Farma Čapí hnízdo padesátimilionovou dotaci z Evropské unie nepotřebovala. „Farma Čapí hnízdo dostala od banky úvěr ve výši 350 mil., za který ručil Agrofert. Nemohla dostat od téže banky úvěr o 50 mil. vyšší?“ klade si řečnickou otázku. Stejně tak píše, že dotaci z EU nepotřebují ty podniky, které mají strategického partnera. Jak ale uvedl sám Babiš, Farma Čapí hnízdo takového partnera měla – a nebyl jím nikdo jiný než jeho konglomerát Agrofert.
Bývalý Babišův náměstek rovněž píše, že Farma Čapí hnízdo nebyla v době čerpání dotací malý a střední podnik. „Farma Čapí hnízdo byla natolik provázána s holdingem Agrofert, že se nejednalo o samostatný a nezávislý malý a střední podnik, ale propojený podnik. Spojovalo je vedení účetnictví, vzájemné pronájmy nemovitostí, ručení za úvěry, pronájmy vozidel, investor, atd.,“ vysvětluje Wagenknecht s dovětkem, že i EU výslovně uvádí, že „definici malého a středního podniku nelze obcházet formálními důvody nebo formálními právními konstrukcemi“.
‚Anonymní‘ děti a společné ovládání
V bodě s pořadovým číslem sedm se pak Wagenknecht vrací k Babišově středečnímu projevu před sněmovnou, kde šéf hnutí ANO uvedl, že držiteli anonymních akcií Čapího hnízda byli jeho rodinní příslušníci. Konkrétně Babiš zmínil své dvě děti a bratra své partnerky Moniky. Wagenknecht ale na příkladu ze sousedního Německa uvádí, že „když různé firmy vlastní jedna rodina, jde o společné ovládání“.
Konkrétně zmiňuje případ, kdy tři příslušníci jedné německé rodiny ovládali a vlastnili malou firmu, jejímž jménem žádali o dotaci pro malé a střední podniky. Dva z nich ale zároveň seděli v orgánech jiné společnosti, kterou vlastnil rodič jedné z těchto tří osob. „Německý dotační úřad ovšem žádosti údajné malé firmy o dotaci nevyhověl. Měl za to, že obě firmy jsou prostřednictvím rodinných příslušníků propojené, a obě dohromady tudíž již netvoří malý a střední podnik, ale velký podnik,“ uvádí s tím, že nejinak by tomu bylo i v případě Čapího hnízda.
Wagenknecht zároveň píše, že podle účetní vyhlášky která platila v inkriminované době mezi lety 2008–2013, měla každá společnost v příloze k účetní závěrce uvést své přímé vlastníky, kteří se na společnosti podílejí dvaceti a více procenty. Pokud ale Babišovy děti vlastnily každé po 20 % a bratr jeho partnerky 60 %, měl být podle něj minimálně jeden z nich uveden v příloze k účetní uzávěrce jako vlastník. „V žádné z účetních závěrek firmy Farma Čapí hnízdo za léta 2009 až 2013 ovšem tento vlastník či vlastníci s podílem 20 a více procent uvedeni nejsou,“ píše.
Farma Čapí hnízdo patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova koncernu Agrofert. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat její majitele. Díky změně majitele dosáhla farma na evropskou dotaci kolem 50 milionů korun, kterou by firma z koncernu Agrofert podle všeho dostat nemohla. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila mezi firmy Babišova koncernu. Sám Babiš ve středu přiznal, že anonymní akcie farmy Čapí hnízdo držely jeho děti a švagr. Někteří politici to vnímají jako dotační podvod.
