Po brexitu je hůř. Lidé mě kvůli hidžábu nenávidí, píše muslimka
Komentář muslimky pro NYT
NOVÉ
1
Novinářka Shaista Aziz se narodila ve Velké Británii, mluví plynně anglicky a zbožňuje Harryho Pottera. Přesto ji mnozí Britové nepovažují za rovnocennou spoluobčanku. Obzvlášť po brexitu se nejen ona, ale i spousta dalších muslimů potýká se vzrůstající vlnou diskriminace i rasismu, píše ve svém komentáři pro The New York Times.
„Jsem bez debat Britka. Když promluvím, říkají, že zním jako Harry Potter. Nemám s tím problém, sama jsem velkou fanynkou nebojácného Nebelvíru,“ začala odlehčeně Shaista. „Ale jsem také dcera pákistánských přistěhovalců. Jsem muslimka. A nosím i hidžáb,“ dodává.
Právě muslimský šátek je podle ní v mnoha případech hlavní zdroj problémů. „Když se na mě lidé podívají, předpokládají, že jsem imigrantka nebo uprchlice. Často se obsluha v restauracích i prodavači lístků v divadle vyhýbají očnímu kontaktu se mnou, když ale na ně promluvím plynnou angličtinou, jsou pak překvapení,“ popisuje novinářka.
Mnohdy by za ignoraci byla radši. V opačném případě jí totiž někteří věnují až moc pozornosti – především ve chvílích, kdy jí začnou nadávat, vyhrožovat a označovat za teroristku. „V posledních 18 měsících jsem několikrát volala policii kvůli rasistickým nadávkám a výhrůžkám,“ svěřila se Shaista v textu. Na problémy naráží i na cestách u kontrol. „Nejdřív se mě většinou zeptají, odkud jsem. Když odpovím, že z Británie, chtějí vědět, zda jsem muslimka. Načež jim rozpačitě odpovídám, že ano.“
S nepříjemnostmi se nesetkává jen ve Velké Británii. Dva roky nazpět byla Shaista ve Francii a pracovala na dokumentu pro BBC o mladých francouzských muslimech, chvilku po útoku na redakci Charlie Hebdo.
„Měla jsem domluvený rozhovor s poslankyní Marion Maréchal-Le Penovou. Šlo zároveň o neteř Marine Le Penové, která v současnosti usiluje o prezidentský post. Když jsme vešla do vestibulu, recepční vypadala vyděšeně. Ukázala na můj hidžáb a říkala, že s tou ‚věcí‘ nemůžu vstoupit do budovy.“
Nakonec ji novinářka přesvědčila, že je občankou Velké Británie a že má domluvený rozhovor. Po zbytek dne se jí ale taxikáři i prodavači neustále ptali, odkud je, ať už šla kamkoliv. Jedna francouzská muslimka jí ale vysvětlila, v čem spočívá její jinakost. Když se jí zeptala, jestli jí přijde zřejmé, že není z Francie, rozhodně potvrdila. „Poznám, že nejsi Francouzka. Nosíš hidžáb a vypadáš sebevědomě. A nemáš pocit, že by ses za to měla omlouvat,“ řekla jí muslimka.
