Město založili uprchlíci z Moravy. Je památkou UNESCO

Pro Dány je to město, kam jezdí ochutnat sladké perníky a které má zvláštní architektonický ráz. Pokud ovšem zavítá do Christiansfeldu, nacházejícího se v Jutsku při severojižní dálnici E45, český turista, návštěva městečka pro něj bude mít mnohem hlubší význam. V sobotu je navíc UNESCO zařadilo na seznam Světového dědictví.

Christiansfeld totiž založili moravští bratři a to přesně 1. dubna 1773, kdy položili základní kámen prvního domu (ulice Lindegade 17). Město pojmenovali po dánském králi Christianovi VII., který jim umožnil v zemi se usadit. Noví usedlíci byli dočasně osvobozeni od daní a od vojenské povinnosti a sami si mohli spravovat církevní i školské záležitosti. I díky tomu se zasloužili o rozvoj jižního Jutska, který do té doby patřil k hodně zaostalým regionům. “Moravská” církev tu sice má své sídlo pro celé Dánsko dodnes (stejně jako jí stále patří mnohon zdejších domů), ale v misijních ohledech nebyla příliš úspěšná. Mnohem víc než jejich víra proslavily bratry z Christiansfeldu již zmíněné perníky (první těsto zadělal pekař F. Rasch již roku 1783) a také výroba kachlových kamen. Proslulé perníky (honningkagen) lze ochutnat v několika místních pekárnách.

Podívejte se na ostatní nové památky: 11 nových památek UNESCO. Podívejte se

Po architektonické stránce patří Christiansfeld k velmi unikátním městům. Centrum bylo přesně narýsované podle striktního, avšak harmonického plánu pravoúhlých ulic. Disciplína, řád, řízení a zbožnost, které patří k principům této církve, byly hlavními faktory i při stavbě města. Ekonomika nebyla založena na konkurenci, ale na řízení jakousi radou starších, která tak mohla skrze povolení k podnikání zajistit různorodost řemesel a zajistit všechny potřeby komunity.

Historické centrum se ve velké míře dochovalo v původní podobě z konce 18. století. Kostel moravských bratří (Brødremenighedens kirke) byl vystavěn roku 1777 ze žlutých neomítnutých cihel. Má dvě boční křídla s oddělenými vchody pro muže a ženy (také na místním hřbitově jsou pohlaví oddělena, sestry napravo, bratři nalevo, nejsou tu rodinné hroby). Svatostánek drží mezi dánskými kostely primát největšího vnitřního prostoru bez podpůrných sloupů, vejde se sem až tisíc věřících. Do bílé barvy laděný interiér je přísně jednoduchý: chybí oltář i obrazy. Osvětlení zajišťují starobylé lustry na svíce. Dřevěná podlaha je posypaná pískem. Na náměstí před kostelem stojí starobylá studna, která zásobovala vodou město. V někdejším vdovském domě dnes sídlí Muzeum moravských bratří (Brødremenighedens Museum), které schraňuje jak místní předměty, tak exponáty z misijních cest členů církve do Grónska, Surinamu či Afriky. Ze zajímavých památek města stojí za vidění ještě dobře zachovalá dubová stodola z roku 1668 na kraji Christiansfeldu.

Historické epoše rozdělení Dánska (1864-1920) se věnuje Muzeum znovusjednocení a hranic (Genforenings- og Grænsemuseet) otevřené v roce 1995. Památku na dobu rozdělení země lze nalézt východně od města, kde se v údolí mezi vesnicemi Aller a Vejstruprød nachází vzácný kamenný most (Fjællebroen) z roku 1830. Ten spolu se se starou cestou tvořil hranici mezi Dánskem a Německem právě v době od roku 1864 do roku 1920. Okupovanou zemi jižního Jutska mohli Dánové pozorovat (a také to dělali) z vrcholu Skamlingsbanke, který se vypíná asi 10 km severovýchodně od Christiansfeldu do výše 113 m. n. m. Tehdy se stal jakýmsi národním dánským místem, kde se i později konala významná národní setkání.

(Text vznikl v roce 2005 pro IN magazín HN)