Ankara provokuje USA. Prozradila americké základny v Sýrii
Odtajněné základny
NOVÉ
Ve válce v Sýrii už Ankara a Washingtonu déle netáhnou za jeden provaz. Spojené státy vyzbrojují v bojích proti extremistům Islámského státu (IS) kurdské bojovníky, které Turecko považuje za teroristy a ohrožení své bezpečnosti. Americkým prezident Donald Trump navíc zastavil vyzbrojování syrských rebelů, čímž vyšel vstříc šéfovi Kremlu Vladimíru Putinovi, spojenci syrského vládce Bašára Asada. Naopak Turecko v sousední Sýrii podporuje islamistické povstalce, jež považuje Washington za nebezpečné.
Nyní dala Ankara najevo svůj hněv takovým způsobem, jak by mělo být mezi spojenci v NATO zapovězeno, píše list Neue Zúrcher Zeitung (NZZ). Státní tisková agentura Anadolu zveřejnila mapu s podrobnými informacemi o amerických vojenských základnách v severní Sýrii. Ty sice nebyly tajné, ale Anadolu ukázala detailní umístění deseti z nich a mapu doplnila o zevrubné údaje o tom, k čemu základny slouží, jaké jsou tam zbraně a kolik je na nich rozmístěno vojáků. V případě opěrného bodu poblíž bašty IS v syrském městě Rakka agentura Anadolu ještě zmínila, že je tam vedle 200 amerických vojáků také 75 příslušníků francouzských elitních jednotek.
USA publikování těchto informací ostře kritizovaly. Zbytečně to uvádí v nebezpečí koaliční síly a ohrožuje operace proti IS, řekl mluvčí Pentagonu Eric Bahon. Zdroj zprávy je nejasný, ale „my bychom byli velmi znepokojeni, pokud by zástupce nějakého partnera NATO s vydáním citlivých informací cíleně vystavoval naše vojáky nebezpečí.“ Stejně se Washington vyjádřil také vůči Turecku. Jeho vláda se k tomu dosud nevyjádřila. Zprávu publikovanou v turečtině a angličtině bylo možné v Anadolu otevřít on-line ještě v noci na pátek.
Ve zprávě mimo jiné stojí, že jednu ze základen by elitních američtí vojáci mohli použít jako výchozí bod pro operace proti Svobodné syrské armádě (FSA). FSA je sloučením různých povstaleckých skupin, které chtějí svrhnout syrského prezidenta Asada. Spektrum sahá od nacionalistů až po radikální islamisty. USA se od roku 2013 snažily podpořit syrské umírněné síly dodávkami zbraní a výcvikem. Kritici si ale neustále stěžovali, že tato podpora byla příliš slabá, aby mohla vážně ohrozit syrský režim.
Dohodnutí o příměří na G-20
Svržení Asada americký prezident Trump oficiálně škrtl ze své agendy letos v březnu. Právě on také podle zprávy ve Washington Post ukončil příslušný tajný program CIA. Rozhodnutí prý padlo už zhruba před měsícem. Byl to „signál Putinovi“, že Washington chce zlepšit vztahy s Moskvou, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný vládní úředník.
Na konkrétní situaci na bitevním poli se tím ale změnilo málo. Z politického hlediska jde však o nebezpečný signál. Pro syrské spojence to totiž znamená, že na Američany se nelze spolehnout, zato na Rusy a Íránce ano. Moskva i Teherán udělaly vše pro to, aby povstání proti režimu Asad srazily na kolena pomocí leteckých úderů a pozemními boji, píše NZZ.
Trump nyní sází na to, že Putin na oplátku podpoří další místní příměří. Na summitu G-20 oba dojednali zastavení palby v oblastech podél syrsko-jordánské hranice. Na tom chce Trumo stavět ve snaze o dosažení ukončení války. Nicméně, na severu Sýrie už vyvstávají nové problémy. Turecká Bezpečnostní rada státu dala tento týden po několikahodinovém zasedání jasně najevo, že Ankara neakceptuje v severní Sýrii žádná dílčí kurdský stát.
Turecko sice zastavilo útoky na kurdské Lidové obranné jednotky (YPG), které jsou v čele boje proti islamistům v Rakce. Současně ale turecká armáda v poslední době opakovaně napadla enklávu YPG v severozápadní Sýrii.
