Třetina Čechů jí prošlé potraviny, důchodci dokonce i plesnivé

Češi si něco jiného myslí a něco jiného dělají. Většina totiž tvrdí, že plýtvání potravinami není správné a to zejména z ekonomických důvodů. Zatímco důchodci jsou k potravinám šetrní natolik, že snědí i plesnivé jídlo, čtvrtina Čechů přebytečné potraviny hází do popelnice a přes třicet procent z nich jimi nakrmí domácích zvířata nebo je hodí na kompost.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedlo v dubnu dvě šetření, která se zabývají vztahem Čechů k potravinám. Z výsledků vyplývá, že nejvíce se v českých domácnostech vyhazuje ovoce a zelenina, pečivo a také mléčné výrobky. Je to především kvůli tomu, že se jídlo zkazilo. Ve třetině domácností se pak jídlo vyhazuje, protože se ho uvařilo hodně. Stejný počet lidí vyhodí potraviny kvůli prošlé době spotřeby. Jejich konzumaci považuje za nepřijatelnou 68% lidí. Naopak třetina populace, většinou nezaměstnaní a důchodci, prošlé potraviny klidně sní. Důchodci sní dokonce i potraviny napadené plísní, jen aby ušetřili.

Plíseň důchodcům nevadí

Důvodem není u seniorů jen chudoba, ale i zkušenost s hladem a přídělovým systémem za války a po válce. „Je to zvyk daný výchovou, a tak to může být i projevem celoživotní skromnosti,“ vysvětluje Zdeněk Zloch z Ústavu hygieny a preventivní medicíny na Lékařské fakultě v Plzni. Zároveň upozorňuje, že staří lidé si vůbec nepřipouští, že by jim plíseň, jejíž viditelnou část mnohdy z potravin odstraní, mohla způsobit zdravotní komplikace. „To riziko je u nich potlačeno. Řeší spíše, aby vystačili s penězi,“ vysvětlil Zloch.

Na kvalitu potravin dbají většinou vzdělanější senioři žijící ve městech.

Podle Marcely Petrové Kafkové ze Sociologického ústavu AV ČR se to však nedá vztahovat na všechny seniory. „Je to dáno předchozí socioekonomickou pozicí. Na kvalitu potravin dbají většinou vzdělanější senioři žijící ve městech,“ poukázala na rozdíly mezi důchodci Kafková. A jsou to právě lidé žijící ve velkých městech nad osmdesát tisíc obyvatel s vyšší životní úrovní, kteří si jídla příliš neváží. Jídlo proto končí v koši, protože jeho vyhazování je podle nich přijatelné.

Více nakupujeme, a pak vyhazujeme

Český statistický úřad ve čtvrtek informoval, že Češi více utrácí. Za letošní duben to bylo téměř o pět procent více než za duben loňský. V obchodech s potravinami se nákupy navýšily dokonce o deset procent oproti loňskému dubnu. Češi ale nakupují nadbytek jídla, které pak nestihnou spotřebovat. Čtvrtina z nich pak jídlo vyhodí do koše a 32% na kompost, nebo jimi lidé krmí domácí zvířata.

Před rokem, 5. června na Světový den životního prostředí, upozornila OSN, že se ve světě extrémně plýtvá potravinami. Každý Čech jich ročně vyhodil více než 69 kilogramů. Výsledky byly ale zkresleny tím, že 729 tisíc tun potravinového odpadu nevyhodili pouze občané České republiky, ale velkou měrou tomu přispěly i supermarkety, které se potravin zbavují. Stejně tak, jako jídlo v Čechách nevyhazují lidé s nižšími příjmy, také v porovnání se světem tomu bývá tak, že v chudších státech je vyprodukováno podstatně méně potravinového odpadu než v západním světe. Podle zprávy OSN v bohatých zemích vyhodí člověk průměrně až 115 kg potravin, zatímco v rozvojových zemích to je šest až jedenáct kilogramů.