Trumpovi odchází hlavní poradce. Bannon podal výpověď
Personální problémy v Bílém domě
Americký prezident Donald Trump údajně řekl svým poradcům, že se chystá propustit hlavního stratéga Bílého domu Steva Bannona.
Bannon údajně podal výpověď už 7. srpna. Oficiální oznámení mělo přijít tento týden, ale bylo odloženo kvůli nepokojům ve Virginii, uvedl NYT s odkazem na zdroj blízký Bannonovi.
Podle serveru The Hill se jedná o další čistku ze strany personálního šéfa Johna Kellyho. Ten měl pod Trumpem bojovat s únikem informací. „Vedoucí představitel personálního oddělení John Kelly a Steve Bannon se dohodli, že se jedná o poslední den Steava v Bílém domě. Velmi mu děkujeme za jeho službu a přejeme mu vše dobré, řekla mluvčí Sarah Huckabee Sanders.
Bannon hrál zásadní roli při Trumpových kontroverzních rozhodnutích, jakými byl například imigrační výnos, jehož prostřednictvím byl vstup do USA zakázán občanům několika převážně muslimských zemí.
V uplynulém týdnu Trump čelil kritice kvůli svému tvrzení, že lidé, kteří v Charlottesville vyšli do ulic na protest proti rasismu, nesli vinu stejně tak jako neonacisté a rasisté, kteří nepokoje zahájili. Následně na Trumpa zesílil tlak, aby Bannona propustil.
Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj, který se případem zabýval, uvedla, že Bannon dostal šanci odstoupit s podmínkami, které si určí. „ V uplynulých týdnech prezident dospěl ke konečnému rozhodnutí,“ uvedl zdroj s tím, že Bannon dostal šanci odstoupit dobrovolně, ale administrativa věděla, že mu nakonec bude muset dát výpověď.
Bannon svou situaci tento týden také sám zhoršil, když poskytl rozhovor liberálnímu listu American Prospect, v němž podle některých podkopával Trumpovu politiku vůči KLDR. Sám Bannon se prý domníval, že mluví se zaměstnanci vysoké školy a rozhovor je mimo záznam.
„V Bílém domě je o jednoho rasistu méně, to však nic nemění na tom, kdo sedí za prezidentským stolem,“ řekl v reakci na Bannonovo propuštění mluvčí centrály opozičních demokratů Michael Tyler. „Donald Trump už desítky let přispívá k posilování nenávisti v komunitách. Patří k tomu i jeho nedávný pokus rozdělit naší zemi a dát hlas těm, kteří propagují nadřazenost bílé rasy,“ dodal.
Donald Trump už tento rok vyhodil další dva spolupracovníky, kteří mu pomáhali v boji o Bílý dům. Už dříve byl odejit Reince Priebus a Michael Flynn.
Odchod poradců
Trumpovi neodchází pouze hlavní poradce. V pátečním dopise oznámilo rezignaci 16 ze 17 členů poradního výboru pro umění a humanitní vědy, mezi nimi i herec Kal Penn či umělec Chuck Close. „Rovnítko, které nesprávně protlačujete mezi neonacisty a jejich odpůrce, nemůže obstát. Fakt, že administrativa odmítla rychle a jasně odsoudit rakovinu nenávisti, jen napomáhá těm, kteří si přejí, aby Amerika byla nemocná,“ uvádějí v dopise členové výboru.
„Kdybychom Vaši nenávistnou rétoriku ignorovali, podíleli bychom se na Vašich slovech i činech,“ stojí v dopise. „Teorie nadřazenosti bílé rasy, diskriminace a nevybíravé poznámky to nejsou americké hodnoty. Vaše hodnoty nejsou americké hodnoty. Musíme mít a máme hodnoty lepší. Pokud Vám to není jasné, pak Vás vyzýváme, abyste na svou funkci rezignoval,“ uvádí se v dopise členů poradního výboru.
Během týdne Trump už rozpustil průmyslovou radu, fórum pro strategii a poradní sbor pro infrastrukturu. Členové těchto poradních orgánů se svých míst vzdávali taktéž kvůli prezidentovu hodnocení násilností v Charlottesvillu.
Trump v izolaci
Agentura Reuters napsala, že Trump se ocitá v čím dál větší izolaci. Jeho postoj k Charlottesvillu vyvolal silný odpor i u republikánů, tedy v řadách jeho domovské strany. Rasismus v reakci kritizoval americký ministr zahraničí Rex Tillerson a dále řada významných podnikatelů, ale také sportovců.
„Myslím, že je nyní více izolovaný, než si vůbec uvědomuje,“ komentoval situaci v televizním pořadu stanice Fox News republikán Newt Gingrich, bývalý předseda Sněmovny reprezentantů.
Poradní výbor pro umění a humanitní vědy založil v roce 1982 prezident Ronald Reagan a všechny stávající členy jmenoval bývalý prezident Barack Obama.
V Charlottesvillu propukly násilnosti vyvolané shromážděním krajní pravice, jejíž příslušníci protestovali proti odstranění sochy jižanského generála Roberta E. Leeho. Ke shromáždění se připojili neonacisté, členové Ku-Klux-Klanu a stoupenci nadřazenosti bílé rasy. Akce vyvrcholila tragickým útokem pravicového radikála, který autem najel do davu odpůrců neonacistů. Zabil přitom mladou aktivistku a dalších 19 lidí zranil.