Opravdová Telurie, Ivan MetaJonák
Noviny se vylaďují do zenového stavu před státním svátkem, před Pražany se otevírá perspektiva života bez Opencard, Jaromír Jágr prý bude v pořádku, držme palce jemu i nám, nepouštějme je.
Mladá fronta Dnes a Lidové noviny přinášejí další reportáž Luboše Palaty z Ukrajiny, dostal se do obsazeného sídla gubernátora v Doněcku. „Z mohutných reproduktorů na nádvoří mezi dvěma liniemi opevnění znějí staré sovětské písně opěvující dělnický Donbas. Jakási žena přednáší budovatelskou báseň, která končí slovy: ‚Zvítězíme, s námi je Bůh a Rusko‘. Celý obrovský dům je polepen protiamerickými a protiukrajinskými nápisy a karikaturami, jako by vystřiženými ze sovětských novin ze stalinských padesátých let. Vedle profesionálně vypadajících vojáků se chodbami toulá i spousta mladých kluků i postarších havířů.“ Jako doplňující četbu navrhuji nový román Vladimira Sorokina Telurie, nedávno vyšel česky (přijde den a napíšu sem o něm článek). Napsaný je samozřejmě dřív než konflikt na Ukrajině začal, obraz Ruska a Evropy rozpadlých na absurdní střepiny, mezi nimiž je i v duchu pravoslavného komunismu spravovaná Moskva, v něm ale – při vší fantasknosti – působí v dnešním kontextu nepříjemně jasnovidně.
Pražský magistrát chce prý „pohřbít“ pověstnou Opencard, Lidové noviny tomu věnují otvírák. „Praha odmítá od nizozemské firmy eMoney Services (EMS) odkoupit licence a zdrojové kódy nutné k provozování karty Pražana. LN zjistily, že hlavním důvodem je částka 495 milionů korun, za kterou firma provozování Opencard Praze nabízí. (...) Primátorovi se nelíbí, že by takto vysoká suma měla natéct do neprůhledné nizozemské společnosti, v jejíž strukturách se pohybují osoby, které se pohybovaly už kolem firmy Haguess.“
Fotbalový svaz prý upravil strategii deklarovaného boje proti vulgárním pokřikům, podle deníků tak učinil v duchu principů kutuzovské taktiky (vyklidit Moskvu a počkat, až nepřítel zmrzne). Hospodářské noviny: „Obavy z toho, aby ve zbývajících třech kolech problémy s fanoušky nenarušily regulérnost soutěže, by tedy nyní měly vést k tichému pokynu delegátům a rozhodčím, ať jsou ve zbytku ligy benevolentní. Oficiálně však fotbalová asociace mluví o celé věci jinak: ‚Výkonný výbor jednomyslně podpořil důsledné dodržování norem a řádů...‘“
Jindřich Šídlo ve stejném deníku píše o zítřejším svátku, mimo jiné připomíná zapomenutý detail historie jeho přesunu z 9. května (jako v někdejším SSSR) na květen osmý – stejně jako v západní Evropě. „Přesun svátku prosadil v roce 1991 rozšafný poslanecký solitér Miloš Zeman. Povedlo se mu to až napodruhé, rok předtím neuspěl, i když pro přesvědčování kolegů nasadil nejsilnější rétorické zbraně: ‚Většina civilizovaných národů slaví právě tento den jako den ukončení druhé světové války, a tedy jako den osvobození od fašismu. Naproti tomu Sovětský svaz a jeho satelity z prestižních důvodů a z důvodů historické falzifikace tento svátek vždy slavily 9. května. Je to malý, ale přece jen krok k našemu návratu do Evropy.‘ Zeman měl pravdu (nechme teď stranou jeho loňské podařené oslavy Dne vítězství na ruské ambasádě.)“
Ocenění za tvůrčí práci s ilustrační fotografií si zaslouží Právo. Publicistickou stranu se třemi analýzami dění na Ukrajině dotváří snímek zachmuřeného muže v maskáčích, kterému sedí na rameni roztomilé koťátko. V úvodu komentáře k debatě o rozpočtu pro stejný deník klade Lukáš Jelínek sugestivní otázku: „Kdo z nás by se zítra nechtěl probudit v zemi, kde klobásy a jitrnice rostou na stromech a pivo teče korytem potoka?“ Například já. Nepřijde mi totiž moc rajcovní představa podzimní procházky krajinou přidušenou puchem nahnilých jitrnic – padavek, který se člověk snaží smýt z tváře pivem z potoka.
Kromě pečlivého dokumentování všeho, co má byť jen vzdálenou souvislost se skonem Ivety Bartošové, nezapomíná Blesk ani na druhého hrdinu těchto dnů – po osmnácti letech propuštěného vraha Jonáka. „Nyní se nechal natočit, jak sleduje porno.“ Na to, jak byl pan Jonák po propuštění nedotčený moderními technologiemi, se docela činí. Zjevně pochopil, že doba žádá být trochu „meta“ a přispěl k tomu trendu trochou metaporna. Očekávám řetězovou reakci ve stylu „natočím sebe, jak sleduju Jonáka, jak sleduje porno“.
