„Stanjurova čísla nejsou založena na realitě a narušují transparentnost.“ Co dál s kritizovaným rozpočtem?

Ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) připravený návrh státního rozpočtu na příštím rok minulý týden tvrdě zkritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). V několika případech podle ní není založen na realitě, narušuje transparentnost a nedodržuje zákon. V tuto chvíli není jasné, kde se vezme až 50 miliard. Teď už je další osud návrhu rozpočtu v rukou poslanců. Ve středu o něm bude jednat sněmovní rozpočtový výbor.

Rozpočtový výbor má za úkol projednat vládní návrh rozpočtu a poté ho připravit pro jeho další projednávání na schůzích sněmovny. Závěrečné hlasování o rozpočtu pak standardně proběhne v prosinci.

„Považuji připomínky Národní rozpočtové rady k návrhu rozpočtu za velmi vážnou věc a určitě to nemůže nechat jen tak být. Nejdříve ale budu o všem mluvit s ministrem financí, do té doby nechci sdělovat žádné svoje stanovisko,“ řekl redakci místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS).

Poukazuje také na to, že všechny příjmy v rozpočtu jsou jenom předpokládané. To znamená, že bude-li se zdát, že nějaký z předpokladů nemusí být naplněn, je od začátku roku nutné podle toho rozpočet řídit. A podobně se vyjádřilo i k připomínkám rozpočtové rady i ministerstvo financí. Tedy jen velmi laxně. „Je třeba zdůraznit, že nejistoty jsou na straně příjmů i výdajů vždy. Jejich míra se pak mění v závislosti na řadě externích faktorů. Od toho rozpočet obsahuje několik mechanismů, vedle vládní rozpočtové rezervy může jít o přesuny v rámci kapitol, mezi kapitolami, čerpání nároků z minulých let a podobně,“ uvádí resort.

„Ohledně příjmů rozpočtu připomínáme, že výbor pro rozpočtové prognózy, který tentokrát posuzoval celé příjmy, je v závěru srpna označil za realistické, byť k některým dílčím titulům, jako byly příjmy z emisních povolenek, které rozpočtová rada ve svém vyjádření zmiňuje, se vyjádřil rezervovaně,“ tvrdí také Stanjurovo ministerstvo.

Právě nadhodnocené příjmy z prodeje povolenek jsou terčem kritiky NRR hned na prvním místě. Už letos NRR nereálné příjmy kritizovala. „Když někdo predikuje a vkládá do návrhu rozpočtu očekávaný příjem z emisních povolenek, měl by se spíš držet při zemi. Bohužel je ale praxe taková, že odhady bývají vyšší, než je realita. Upozorňujeme na to opakovaně,“ řekl deníku člen NRR Petr Musil.

I přes upozorňování na nereálné výnosy je opět v návrhu rozpočtu výnos z povolenek ve výši 30 miliard. Jak rozpočtová rada uvádí, „částka nebere v potaz stažení emisních povolenek do rezervy tržní stability, které bylo schváleno na konci května 2024, a tedy i snížení počtu emisních povolenek určených k dražbě v roce 2025. K naplnění příjmů uvedených v návrhu ve státním rozpočtu pro rok 2025 by tak průměrná cena emisní povolenky v roce 2025 musela být zhruba 104 eur, což je vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné až nerealistické. Zároveň by nesmělo dojít k dalšímu stažení emisních povolenek v průběhu příštího roku. Na základě výše uvedeného lze tedy předpokládaný příjem označit za nadhodnocený o cca 10 miliard korun,“ uvádí NRR.

Kdo za to může

Ministerstvo financí co se výnosu z povolenek týče ukazuje na ministerstvo životního prostředí, které za odhadem stojí. „Vzhledem k tomu, že se jedná o příjem závislý na tržních cenách, může se optika, zda je odhad realistický, v čase měnit,“ dodává. Podle informací redakce jde nadhodnocený odhad výnosu opravdu za ministerstvem životního prostředí. Ačkoliv tento resort naopak převádí vinu na Stanjurovo ministerstvo. Tak jako tak, ministr Stanjura napsal do rozpočtu od začátku nereálnou částku.

Stejně závažná je naopak nízká částka zapsaná ministrem Stanjurou jako povinný výdaj na podporované zelené zdroje. Vláda schválila výdaj ve výši 8 a půl miliardy s tím, že od začátku věděla, že je potřeba dalších více než 22 miliard, jak upozorňuje ministerstvo průmyslu, stále ještě pod vedením Jozefa Síkely. Podrobně píšeme zde. 

Ministerstvo financí v reakci na rozpočtovou radu stále tvrdí, že je možné měnit legislativu. „V případě vytýkaného nesouladu mezi návrhem státního rozpočtu a pokrytím dotací na obnovitelé zdroje energie se dokončuje soubor opatření, kterými by se měla částka potřebná na obnovitelné zdroje snížit,“ tvrdí resort.

„Ten záměr je snížit celkový objem prostředků na podporované zdroje a k tomu se dá využít asi šest nástrojů, které jsou buď legislativního, nebo kontrolního či exekutivního charakteru. Rovněž platí, že ty naše úvahy ve snížení objemu prostředků se nevážou jen k roku 2025 a nešlo by tak o jednorázové opatření pro jeden státní rozpočet, ale významně by se tím mohly ovlivnit i platby v letech 2026 a 2027,“ řekla minulý týden redakci za resort financí Michaela Lagronová.

Když mluví Stanjura o změně legislativy, má na mysli hlavně zásadní novelu energetického zákona známou jako Lex OZE 3. Ta řeší především akumulaci, tedy ukládání elektřiny, a flexibilitu, ale také třeba zavádění kapacitních plateb pro plynové (a pravděpodobně i uhelné) elektrárny. Má také obsahovat pojistku proti tomu, aby provozovatelé nezavřeli uhelné elektrárny i přesto, že se jim provoz přestává vyplácet a je ztrátový.

Součástí novely, která prošla hospodářským výborem a v nejbližší době půjde ve sněmovně do druhého čtení, by ale mohly být právě i změny v dotační podpoře pro provozovatele solárních elektráren. Poslanci teď čekají na to, jak bude vypadat finální pozměňovací návrh ministerstva financí a ministerstva průmyslu, a nechtějí spekulovat.

Jak ale logicky upozorňuje rozpočtová rada, ve chvíli, kdy Stanjura navrhl rozpočet, nemohl tušit, zda se mu objem povinné podpory podaří snížit. A dal do rozpočtu ničím nepodloženou o 22 miliard nižší částku. „NRR nerozumí nesouladu ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a zatím neschváleného návrhu MPO na krytí dotací na obnovitelné zdroje energie. Z dosud předložených materiálů a veřejných vyjádření představitelů vlády vyplývá, že redukce požadované částky na rozpočtovaných 8,5 miliard korun si nejspíše vyžádá změnu legislativy. NRR však upozorňuje, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ stojí ve vyjádření rady.

Ministerstvo průmyslu ve svých připomínkách tvrdilo, že zůstane-li dotace z prostředků státního rozpočtu ve výši 8,5 miliardy, pak bez zavedení dalších opatření bude nutné zvýšit platbu pro větší podnikatele nebo větší podniky na hladině vysokého a velmi vysokého napětí, ale i pro domácnosti a fyzické osoby. „A to nad rámec současné maximální platby stanovené v zákoně,“ uvádí ministerstvo průmyslu s tím, že by tedy byla nutná změna legislativy. U domácností je ale zvýšení plateb téměř vyloučené.

Část podpory zelených zdrojů totiž platí stát a zbytek se rozpočítává do regulované části ceny elektřiny, které platí domácnosti i podniky. Letos dohromady zaplatí dle odhadů 24 miliard korun. Odběratelé z řad domácností, tedy s malou spotřebou, už platí maximální částku, 599 korun za MWh. U firem je prostor pro navýšení, což od začátku vláda slibovala, že neudělá. Podle vyjádření ministerstva průmyslu se zřejmě stane to, že podporu dle zákona vyplatí státní Operátor trhu s elektřinou (OTE).

„Během vyjednávání o státním rozpočtu vložilo ministerstvo průmyslu a obchodu příslušný návrh nařízení vlády do meziresortního připomínkového řízení v souladu se zákonem o podporovaných zdrojích energie. Jednání o nařízení k POZE vláda odložila a k tomuto tématu se v nejbližší době vrátí. Ministerstvo průmyslu bude jednat s ministerstvem financí o potřebě navýšit prostředky pro Operátora trhu s energiemi, který vyplácí majitelům podporu dle cenového rozhodnutí v souladu se zákonem,“ sdělil nedávno redakci mluvčí resortu průmyslu Vojtěch Srnka. Peníze vyplacené OTE by si ale stát musel půjčit a hrozí, že by se uchýlil k praktice „schování“ dluhu do mimorozpočtových fondů.