MF navrhuje další zvýšení slevy na děti nebo omezení bonusu
Daňové úlevy
NOVÉ
1
Ministerstvo financí poslalo k připomínkám balík novel daňových zákonů, které například dále zvyšují od příštího roku daňové zvýhodnění na druhé a další dítě nebo upravují nárok na daňový bonus u dítěte. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Mezi další změny patří odejmutí daňové podpory doplňkového penzijního spoření v případě výplaty částečného odbytného nebo rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty.
Ministerstvo navrhuje zvýšení daňové slevy na druhé a další dítě v souvislosti s programovým prohlášením vlády. Příští rok by tak mělo zvýhodnění na druhé dítě stoupnout o 200 Kč měsíčně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně ve srovnání s letošním rokem. Letošní zvýšení je přitom ještě v legislativním procesu. „Další zvýšení částek daňového zvýhodnění na vyživované dítě pro rok 2018 a další léta není zatím předpokládáno,“ uvedl úřad. Pro rodiny s jedním dítětem se nic nemění.
Zároveň MF navrhuje zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti tak, že se příjmy z nájmu a kapitálového majetku nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání bonusu. „Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují ´aktivních příjmů´, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti,“ uvádí předkládací zpráva.
V současné době si může daňový bonus na vyživované dítě uplatnit poplatník, pokud jeho roční příjmy dosáhly alespoň výše šestinásobku minimální mzdy, přičemž do tohoto limitu se započítají příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z nájmu i kapitálového majetku. Změnu si vyžádal rostoucí počet podvodů v souvislosti s bonusem a rostoucí objem vyplácených bonusů.
Podle údajů Finanční správy před deseti lety úřady vyplatily na bonusech 1,5 miliardy korun, za rok 2014 to už bylo přes devět miliard korun. Daňový bonus vzniká tak, že po uplatnění slevy na dítě se daň kvůli nízkým příjmům dostane do záporné hodnoty. Stát pak tuto „zápornou daň“ vyplatí – ročně to může být až 60.000 korun.
MF dále například navrhuje stanovit pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2500 Kč) obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce. To znamená, že tyto příjmy budou podléhat srážkové dani ve výši 15 procent a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob.
V souvislosti s možností výplaty částečného odbytného podle zákona o doplňkovém penzijním spoření MF navrhuje odejmout daňovou podporu u tohoto finančního produktu. „Jsou tak nastavovány zcela shodné podmínky, které byly zohledněny v zákoně o daních z příjmů v souvislosti s úpravami prováděnými v nedávné době v oblasti daňového režimu soukromého životního pojištění,“ uvedlo MF.
Institut nespolehlivé osoby
V případě zákona o DPH MF zavádí nově institut tzv. nespolehlivé osoby. Tou se může stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH. Nespolehlivou osobou se ze zákona také stane nespolehlivý plátce DPH, jehož registrace k DPH byla zrušena. Označení nespolehlivého plátce zavedl zákon v roce 2013.
Za nespolehlivou je přitom v současnosti považována firma která dluží za poslední minimálně tři měsíce na DPH více než 500.000 korun. Za nespolehlivou je považována i ta firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která je účelově nekontaktní nebo opakovaně neplní lhůty pro povinná podání. Od loňského ledna přibylo další zpřísnění, které postihuje zejména společnosti sídlící na virtuálních adresách.
„Správce daně bude zveřejňovat kromě nespolehlivých plátců nově také ty osoby, které budou označeny za nespolehlivé osoby,“ uvádí materiál. Počet nespolehlivých plátců v registru plátců daně z přidané hodnoty (DPH) loni stoupl o 3401 firem na 3554.
Proti daňovým únikům pak hodlá MF také rozšířit přenesenou daňovou povinnost, a to o případy, kdy jsou obchody hrazeny virtuální měnou. Přenesená daňová povinnost je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.
Balík zákonů také dále mění například místní poplatky. Obce by tak měly mít možnost obecně závaznou vyhláškou stanovit sazbu poplatku za vjezd do vybraných částí měst vyšší než doposud, když MF navrhuje růst z maximálních 20 na 200 korun.
