Zeman musí demisi přijmout bezodkladně, říká ústavní právník

Prezident má konat v přiměřené lhůtě

Zeman musí demisi přijmout bezodkladně, říká ústavní právníkROZHOVOR
Ústavní právník Aleš Gerloch. Foto:

FOTO: Česká televize

1
Domov

Tereza Vilímová

Prezident Miloš Zeman by měl návrh na odvolání ministr financí Andreje Babiše (ANO) přijmout bezodkladně, říká ústavní právník a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch. Prezident má ale podle něj právo chtít odpovědi na řadu otázek, a tím celý proces zdražovat. Připouští ale, že současná situace je spíše fraška.

Hrad má v plánu zkoumat návrh na odvolání ministra financí, protože prý obsahuje datum, do kdy by měl být odvolán. Podle tiskového mluvčího prezidenta ale tuto možnost ústava premiérovi nedává. Jak to tedy je?

Pravda je, že ústava premiérovi nedává možnost dávat závazné lhůty. Ale já si myslím, že to datum není ve smyslu časového ultimáta. Asi je to představa premiéra, že by bylo vhodné rozhodnout k tomuto datu. Je to podobné, jako když v dopise uvedete: znamenám si lhůtu k odpovědi… Ale jeho představa nemusí být samozřejmě prezidentem respektována, pokud existují nějaké důvody, které jsou obhajitelné. Samo uvedení  lhůty ale nemůže vést k neplatnosti návrhu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Takže kdy by podle ústavy měl prezident přijmout odvolání člena vlády?

V ústavě to výslovně stanoveno není, ale vykládá se to tak, že by to mělo být bez zbytečného odkladu. Mohou existovat nějaké důvody, které jsou namístě. Například to může být zmiňovaná zahraniční cesta, ale může to být také požadavek na to, kdo nahradí ministra v dané funkci. To samozřejmě nevíme, zda je v tom dokumentu obsaženo.

Čtěte také: 7x přesné datum. Takhle odvolávám ministry, oponuje Sobotka Hradu

Je ústavní zvyklostí, že by premiér ústně informoval o odvolání ministra předem?

To si nemyslím. Prezident si to však může vzít jako důvod, proč ihned nevyhoví jeho návrhu. Pak si třeba pozve předsedu vlády, nebo se s ním spojí telefonicky, aby mu premiér vysvětlil důvod pro odvolání. Může to být určité legitimní oddalování rozhodnutí právě proto, že ústava žádnou lhůtu nedává, pouze stanoví povinnost odvolat. 

Prezident má tedy možnost, nějakým způsobem odvolání zdržovat?

Prezident může zjišťovat důvody, proč k podání návrhu dochází, či jak je zajištěna stabilita vlády, protože v daném případě je to předseda druhé nejsilnější koaliční strany. Jestli třeba nehrozí, že odejdou i další členové vlády. To jsou všechno legitimní otázky, a pokud to v tom návrhu není vysvětleno, tak si prezident může pozvat předsedu vlády na rozhovor, a tím pádem vlastně zdržet to rozhodnutí. Řekl bych, že toto by byl docela přesvědčivý způsob argumentace, proč rozhodnutí odkládat. 

Zatím to vypadá, že to k tomu zdržování směřuje?

Tak tento případ už má trochu fraškovité rysy. Ale obecně řečeno prezident republiky by měl dbát na to, aby situace ve státě byla stabilní. Má právo na otázky, má právo si zvát kohokoliv z členů vlády a i toto může ještě využít. Například může říci, že chce mluvit ještě znovu s ministrem Andrejem Babišem, že chce mluvit s místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem, předsedy koaličních stran, jak oni se na to dívají. 

Mohl by z přehnaného zdržování třeba pro prezidenta vyplynout nějaký ústavní problém?

Těžko by obstálo, kdyby to někdo třeba u Ústavního soudu napadl, že prezident nemá právo se na nic ptát, nic chtít, nezdržovat a hned to podepsat. Takový argument si myslím, že by těžko obstál. Není tu žádný ústavní požadavek automatického provádění pokynů předsedy vlády. Nicméně musí rozhodnout v dle okolností přiměřené lhůtě, tedy v řádu dnů, nikoliv však týdnů či dokonce měsíců.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Hrad chce zkoumat, jestli je Sobotkův dokument platný

Skandální, šaškárna, fraška, ostuda, nedůstojné, politické dno…

Zeman nastražil past na Hradě. Sobotka se nedal