Sobotka: Není důvod hrabat do ČEZu. Beneš je zkušený manažer

Sto dní hájení má premiér Sobotka za sebou, ale na rozkoukání v úřadu příliš času neměl. Z jedné strany se musí vypořádávat s agresivním koaličním partnerem, který chce podle různých spekulací větší změny ve státních podnicích, než je sociální demokracii milé. Z druhé strany přišla nová vláda ve chvíli, kdy je divoká i mezinárodní politika.

Petr Nečas kdysi říkal, že je velký rozdíl mezi prací resortního ministra a premiéra. Taky máte zkušenost, že to na čele vlády fouká mnohem víc?

Ani ne. Já jsem byl čtyři roky ministr financí a místopředseda vlády. Na financích jste v kontaktu se všemi resorty a řešíte v zásadě všechny problémy, které se vyskytnou. Skoro všechno končí na ministerstvu financí. Mnohem větší angažmá samozřejmě vyžaduje funkce premiéra v zahraniční politice, jinak pokud jde o tlak agendy, náročnost času, který trávíte jednáními a v kanceláři řešením nejrůznějších problémů, mám to velmi podobné, jako když jsem byl ve vládě poprvé.

Na druhou stranu oproti situaci před deseti lety je dnešní koalice atypičtější. V Andreji Babišovi máte tak dravého vicepremiéra, jakého tu ještě asi žádný premiér před vámi neměl.

Ta koalice je určitě jiná. V minulosti jsme vládli buď menšinově, nebo před těmi deseti lety se dvěma výrazně menšími partnery, z nichž jeden během vládnutí postupně zesnul. To byla tuším Unie svobody. Tentokrát koalici tvoří dvě v podstatě podobně silné strany plus strana třetí. Ano, zvyšuje to nároky na komunikaci uvnitř koalice.

Jaké je to vládnout s vicepremiérem, který se na veřejnosti v podstatě netají despektem k Vaším schopnostem a zkušenostem?

No, já když si vzpomenu na výroky Miroslava Kalouska a jeho vztah s Petrem Nečasem, tak to bylo o hodně horší. Nechci občany otravovat spory uvnitř koalice. Ještě z dob Nečasovy a Topolánkovy vlády, toho mají plné zuby. Od nás se očekává, že budeme řešit problémy země. I Andrej Babiš to moc dobře ví.

Viděl jste v tom, jak vás kritizoval za příliš vstřícný přístup k OKD a vzápětí na to po vás kvůli OKD vyjela jeho Mladá fronta, náhodu nebo souvislost?

Tohle je ten druhý úplně nový aspekt. Já jsem ještě nikdy nebyl v koalici se stranou, která by měla vlastní noviny.

Náš koaliční partner má skrze pana Babiše dokonce dvoje noviny a tuším jednu rozhlasovou stanici, což je velmi specifická situace. I s tím je potřeba počítat, a sociální demokracie se bude muset naučit s touto novou zkušeností nějak vyrovnávat. 

Pokud jde o OKD a důl Paskov, ministr průmyslu Mládek převzal řešení vyjednané jeho předchůdci. ANO nejprve odmítlo jakékoliv angažmá státu na Paskově, takže jsem rád, že i pod tlakem sociální demokracie se nakonec našel kompromis, v jehož rámci vláda schválila podporu 600 milionů korun, která tam prodlouží těžbu. Takovýhle výsledek pokládám za úspěch, protože budou zachována pracovní místa. A jestli tomu předcházel nějaký koaliční spor a souboj o prestiž mezi ministry, kdo vyjednal víc, tak na to se dříve nebo později zapomene. Důležitější je, že ta pracovní místa tam dva až tři roky budou.

A konečná dohoda s NWR se blíží spíš tomu, jak to prezentoval Babiš, nebo Mládek?

Je v ní i klauzule o ceně uhlí, čili je tam i aspekt, který zmiňoval ministr Mládek, a který celou dohodu skutečně dál podmiňuje. Kdyby cena uhlí na světových trzích klesla pod určitou hranici, muselo by se podle doložky ve smlouvě jednat znovu. Nicméně věřím, že se podaří naplnit podmínky smlouvy tak, aby se těžilo až do roku 2017.

A ta Babišova intervence, který se do toho vložil na vlastní pěst, něčemu pomohla?

Oněch 600 milionů korun je určeno na sociální program, o ně se firmě uleví v situaci, kdy bude muset horníky propustit. A pokud jde o peníze na sanace, který byl součástí původního plánu vyjednaného za Rusnokovy vlády, tak ty bude muset najít OKD. Tam stát žádným způsobem přispívat nebude.

Ale tohle je přece zlepšení, kterého dosáhl Babiš?

To je zlepšení, kterého se podařilo dosáhnout v rámci vyjednávání poté, kdy ANO nejprve konstatovalo, že odmítá jakékoliv angažmá státu, a později ustoupilo na tento kompromis.

Cítíte osobně zodpovědnost za privatizaci OKD před deseti lety a za to, jak to na Ostravsku dopadlo?

Po pravdě řečeno já nemám žádné nástroje, jak ovlivňovat světovou cenu uhlí, zapojení těžby břidličných plynů ve Spojených státech do globálních procesů, které vedly k výraznému zlevnění uhlí  a tím i k poklesu ceny celé společnosti OKD. I kdyby stát neprodal svůj minoritní podíl, tak by dnes OKD bylo v úplně stejné situaci, pouze by tam stát měl minoritní podíl. Totiž stát by tu firmu stejně nemohl zásadním způsobem ovlivňovat.

Bylo nutné před těmi deseti lety dát nabyvateli skoro zadarmo velký bytový fond?

Ten bytový fond už byl součástí OKD. Vláda přeci neprodávala ani byty, ani žádná rekreační zařízení, vláda prodávala pouze svůj podíl minoritního akcionáře ve společnosti, která už předtím byla divoce zprivatizovaná.

Počkejte, pořád jste vlastnili 45 procent OKD a ty byty se oceňovaly a tvořily součást ceny, za kterou jste svůj podíl prodali.

Ale ty byty tehdy byly ztrátové, poněvadž tehdy platilo regulované nájemné. A politika naší vlády byla udržet regulované nájemné, a teprve na základě rozhodnutí Ústavního soudu muselo dojít k deregulaci.

Vy jste tehdy nepočítal s tím, že nájemné se bude muset deregulovat?

Já jsem tehdy jako ministr financí hájil regulaci nájmů formou vyhlášky, zastával jsem politickou pozici proti deregulaci.

Ve chvíli, kdy stát prodával svůj podíl v OKD, pořád ještě platilo regulované nájemné podle vyhlášky ministerstva financí, zákon, který zaváděl deregulaci nájemného, by přijat později. Mimochodem, tady se prvotní chyba podobně jako u jiných státních firem stala začátkem 90. let, kdy se byty nepřevedly na města a obce, ale nechaly se ve firmě. A tehdy, pokud jsem dobře informován, dokonce i horníci v OKD tehdy měli pocit, že pro ně bude ze sociálního hlediska výhodnější, pokud byty zůstanou firmě.

Jaká byla role vašeho spřáteleného advokáta Radka Pokorného? Z materiálů uveřejněných v MfD to vypadá, že byl postupně zaangažovaný na obou stranách kauzy.

Ministerstvo financí, pokud jsem tam byl já, nemělo nikdy žádný kontrakt s advokátní kanceláří, ve které figuruje pan Pokorný. Já jsem jim nikdy žádnou práci nezadával. Pokud šlo o prodej minoritního podílu v OKD, v tom tato kancelář nehrála vůbec žádnou roli. To procesoval FNM, který na to měl svoje vlastní právníky.

Je pravda, že Radek Pokorný po sérii článků v MfD uvažuje, že by se stáhl z veřejného angažmá?

Já nevím, do jaké míry on má nějaké veřejné angažmá. Těžko ale můžu mluvit za něj.

Copak on vám neradí?

Ne, pan Pokorný nepatří mezi mé poradce. A nepatřil ani v minulosti.

Jak byl pro vás důležitý ve vaší politické dráze?

Ve své politické dráze jsem se musel spoléhat vždycky sám na sebe.

Mě netáhl nahoru nikdo, ani Miloš Zeman, ani Jiří Paroubek, musel jsem si to vždycky odpracovat a získávat na sjezdech podporu zespoda. O tom nikdy nerozhodovali jeden dva lidi, ale delegáti v tajné volbě.

Jasně, mně šlo o to, jestli jste s panem Pokorným ve své politické kariéře významně konzultoval. Já jsem v téhle představě vždycky žil.

Tady se šíří informace, které neodpovídají realitě. Pokud jde o poměry v sociální demokracii, já jsem kdysi patřil mezi zemanovce, a tuším, že Radek Pokorný mezi rozhodné odpůrce politiky Miloše Zemana. Prostě já jsem se musel vždycky prosazovat sám a svými schopnostmi.

Dnes dává Zdeněk Bakala se svým společníkem byty OKD na amsterdamskou burzu. Ve smlouvě, za níž jste podíl státu v OKD odprodávali, ale stojí, že nájemníci budou mít předkupní právo. To vláda nemůže vyvedení bytů na burzu zabránit?

Jsou určitá ustanovení ve smlouvě, kterou má k dispozici ministerstvo financí. To by mělo analyzovat, jestli jsou ta ustanovení smlouvy dodržována nebo porušována.

A jste pro, aby vláda konala?

Já si nemyslím, že by ministerstvo financí tu smlouvu nečetlo a že by se jí aktuálně nezabývalo. A určitě se jí zabývalo i za ministrů Kalouska a Fischera.

Další sporný bod ve vládě: byl byste pro, aby ČEZ celý svůj loňský zisk vyplatil na dividendě akcionářům a tedy i státu, jak navrhuje Babiš?

Konkrétně se k dividendě vyjadřovat nebudu, to vůbec není potřeba. Existuje dlouhodobá politika společnosti, v níž ČEZ pokračuje, která se ovšem do budoucna může změnit. A pokud by se ta politika do budoucna měla měnit, tak o tom nepochybně bude diskuse s hlavním akcionářem, tedy Českou republikou.

Jak si stojí Daniel Beneš? Považujete tohoto bývalého člena ČSSD za kvalitního ředitele, nebo ve shodě s Babišovými novinami za součást martinoromanovské garnitury?

Já si myslím, že Daniel Beneš je odborník a zkušený manažer v čele společnosti ČEZ.

Z vašeho pohledu mu tedy v nejbližší době výměna nehrozí?

Nevidím důvod pro nějaké zásahy státu do vedení společnosti ČEZ. To je věc debaty mezi akcionáři, pokud by pro to byly důvody. Ale já je v tuto chvíli nevidím, ani na toto téma neběží žádná diskuse v koalici.

Celou tu dobu se vlastně bavíme o standardním vládnutí. Co když zítra, pozítří, za pět dní vypukne na hranici Ruska a Ukrajiny regulérní válka?

Nemyslím, že si Rusko může dovolit nechat se zaplést do regionálního konfliktu tohoto typu. I ukrajinská vláda se zatím chovala obdivuhodně zdrženlivě vůči všem provokacím a snažila se vyhnout přímému střetu s ruskými jednotkami.

Nelze asi vyloučit, že budou pokračovat střety ukrajinské armády s ozbrojenými separatisty, ale že by došlo přímo ke konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, nepředpokládám.

Pokud by konflikt eskaloval, asi se to neobejde bez varování Západu, že Rusko ponese následky. Neměli by západní politici Rusku pohrozit radši hned teď, než bude pozdě?

Za prvé je zřejmé, že článek 5 Severoatlantické smlouvy platí, USA, Německo a další to jasně deklarovaly. Takže nemyslím, že by východoevropským členům Aliance něco hrozilo.

Za druhé: že bude s Ukrajinou uzavřena asociační smlouva, je ze strany EU jasný signál, stejně tak příprava asociačních smluv s Moldávií a Gruzií.

Za třetí: celá situace je dobrou příležitostí podívat se na energetickou bezpečnost. Diverzifikace zdrojů surovin a paliv zvyšuje naši politickou nezávislost, to je jasné. Podívejte se na Maďarsko, Bulharsko, což jsou země z 90 procent závislé na dovozu energetických surovin z Ruska. Přece jenom České republice se díky rozhodnutím minulých vlád podařilo své zdroje zčásti diverzifikovat.

Přiznal byste tu kredit bývalým pravicovým vládám?

Určitě. To byly správné kroky a ČSSD je podporovala. Ale je třeba v tom pokračovat, líp propojit naše plynovody s Polskem, s Rakouskem, se Slovenskem. Za co si naopak česká pravice kredit nezaslouží, je armáda. Musíme brát vážně závazky vůči Alianci. Teoreticky se může stát, že bude potřeba deklarovat podporu jednoznačné interpretace článku 5, a my budeme muset být schopni dostát očekáváním NATO.

Od náčelníka generálního štábu vím, že stav armády uspokojivý není. Za posledních sedm let, kdy vládla pravice, se její rozpočet snížil o deset miliard korun, což je vzhledem k tomu, že pravice bývá na téma obrany a atlantické spolupráce rétoricky silná, trošku absurdní výsledek. Po vládách pravice je rozpočtová kapitola obrany zcela zdecimovaná. Takže já bych místo planých debat o zavedení sankcí vůči Rusku navrhoval zastavit pokles výdajů na českou armádu.

Proč přesně je třeba kvůli ukrajinské krizi víc investovat do české armády?

Musíme ujistit všechny státy, které hraničí s Ruskem nebo Ukrajinou, že interpretace článku 5 je nesporná.

Neboli vy implicitně připouštíte, že by Rusko mělo apetit i na západnější sousta, než je Ukrajina?

Já připouštím, že jsou tu nové formy vyvolávání střetů a konfliktů, jak je vidět na případu Ukrajiny. A nemusí to být klasický konvenční střet vojsk, ale například snaha destabilizovat území se silnou ruskou menšinou. Musí být jasné, že pobaltské země s námi mohou počítat. I kvůli české historii, kvůli tomu, co se dělo kolem našich spojeneckých závazků v roce 1938.

Podívejte se na fotogalerii: U premiéra ve Strakovce