‚Merkelová Francii zase ustoupí. Přijde další pomoc Řecku‘
Rozhovor s německým kritikem eura
Ve všeobecném zmatku, který Evropu zalil po nedělním řeckém referendu, si Týdeník Echo pokusil udělat jasno s Hansem-Olafem Henkelem. Tento populární německý ekonom a politik zůstává skeptický k možnosti grexitu, jakkoliv by si ho přál.
Podstatou dění v eurozóně je podle něho opozice Francie, která Řecko nebude chtít pustit, a potom to, že Německo nakonec vždycky udělá, co Francie určí. Výsledkem podle Henkela bude další agónie a ztráta konkurenceschopnosti eurozóny oproti jiným částem světa.
Co odhadujete, že se teď bude dít? Premiér Tsipras hned po referendu vyhlásil, že je třeba mluvit o dluhovém břemenu Řecka, a působil dojmem, jako kdyby ta přetahovaná měla pokračovat jako doposud, jen s tím rozdílem, že on teď má větší legitimitu.
V příštích týdnech se může stát leccos, ale vposledku jde v eurozóně o to, na čem se dohodne Berlín s Paříží. A tady jsem přesvědčen, že kancléřka Merkelová pod francouzským tlakem případně zase ustoupí, což bude znamenat další odpouštění dluhů a další pomoc Řecku.
Váš odhad vychází z toho, že takhle se nakonec Merkelová zachovala v posledních pěti letech vždycky, když se lámal chleba?
Ano. Poprvé se této chyby paní Merkelová dopustila v květnu 2010, kdy na summitu souhlasila s prvním balíčkem pomoci Aténám. Tato chyba měla svoje následky, přivedla kancléřku na sestupnou dráhu, jede ve spirále a v podstatě neví, jak by z té dráhy vystoupila.
Čtěte také: ON-LINE: Řecko poslalo narychlo nové škrty. Rozštěpí to Syrizu?
Evropa čeká na Merkelovou, Merkelová neví
Co myslíte, že Tsiprasovi při pohledu na Merkelovou táhne hlavou?
Podle mě si Tsipras a jeho poradci přesně uvědomují, že paní Merkelová a všichni ostatní by v případě krachu jednání museli předstoupit před své voliče a přiznat: Mýlili jsme se, když jsme vám pět let tvrdili, že Řecko je na správné cestě a brzo už nebude naši pomoc potřebovat. Tsipras kancléřce Merkelové z takové situace rád odpomůže. Nabídne jí řešení, že řekněme 30 procent dluhů se odepíše a ostatní dluhy budou s nulovým úrokem postupně splatné příštích sto let. Pro kancléřku to má tu výhodu, že může svým voličům sdělit: Tak nakonec přece jen většinu peněz dostaneme zpátky. Pro Tsiprase to má tu výhodu, že by ho to opravňovalo předstoupit před voliče a říct: Vidíte, tady jsem něco konkrétního vyjednal, nedělali jsme to referendum nadarmo.
Celý rozhovor čtěte v novém vydání Týdeníku Echo.