Místo koncentráku bratwursty. Lidé pobouřeni přesunem muzea na místo pobočky Buchenwaldu

Pobouření vyvolal v Německu plán přesunout oblíbené muzeum klobás na místo, kde v letech 1944 až 1945 fungovala pobočka koncentračního tábora Buchenwald. Na pozemku nedaleko středoněmeckého města Mühlhausen, kde nacisté věznili stovky Židovek, by měli návštěvníci ochutnávat typické německé masové pochoutky už od příštího roku, informovala ve čtvrtek agentura DPA.

První německé muzeum klobás neboli bratwurstů vítá návštěvníky od roku 2006, kdy otevřelo své brány v durynské vesničce Holzhausen jižně od Erfurtu. Zvláštní pozornost je v něm přitom věnována místní specialitě, tedy durynské klobáse (Thüringer Rotbratwurst).

Podle provozovatele muzea Jana Kratochwila je ale současná budova pro 50 000 lidí, kteří muzeum ročně navštíví, příliš malá.

Za místo, kde by mělo vzniknout nové, větší muzeum, si Kratochwil vybral pozemek u Mülhausenu, kde stála od září 1944 do února 1945 pobočka koncentračního tábora Buchenwald. Vězněno v ní bylo téměř 700 převážně polských a maďarských Židovek. Po zrušení pobočného tábora byly ženy převezeny do Bergen-Belsenu, kde většina z nich zemřela.

Kratochwil pozemek s budovami bývalého pobočného tábora, jenž nesl krycí jméno Martha II, získal již v roce 2008. Nyní chce na 16 hektarech postavit zábavní centrum, ve kterém by kromě samotného muzea měl být i hotel či divadlo. Podle bulvárního listu Bild by se měly náklady na jeho výstavbu vyšplhat na čtyři miliony eur (103 milionů korun).

Podle zástupce mühlhausenské radnice na místě nikdy žádný pobočný tábor nebyl. „Náš městský archiv vše pečlivě prozkoumal. Nebyl tu pobočný tábor Buchenwaldu. Vězni tu nanejvýš přespávali, ale nepracovali,“ řekl Bildu Christian Fröhlich.

Mluvčí buchenwaldského koncentračního tábora Rikola-Gunnar Lüttgenauová ale jeho tvrzení odmítla. Fröhlichovo vyjádření označila za chybné a znepokojivé. „Že to byl pobočný tábor Buchenwaldu, je historický fakt. Muselo tam pracovat několik stovek žen. Tři zemřely přímo na místě, mnoho další na následky (pobytu v táboře),“ uvedla Lüttgenauová. Další užívání pozemku bývalého tábora nelze podle ní vyloučit, dá se ale ospravedlnit pouze v případě, že dějiny místa budou jasně tematizovány.

Čtěte také: Polští policisté prošetřují protest krajní pravice před někdejším koncentrákem v Osvětimi

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.