Češi sahají po miliardách z EU. Problémem je romská integrace

Téměř 600 miliard korun. Až tolik peněz čeká na Českou republiku v evropských fondech od letoška do roku 2020. Ve čtvrtek se zástupci Česka sejdou s představiteli Evropské komise na posledním formálním jednání o dohodě, která má přítok financí zajistit. Čerpání může ale zkomplikovat služební zákon nebo integrace Romů.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako klíčový resort pro eurodotace během středy mírnil alarmující zprávu Mladé fronty Dnes. Podle deníku měli bruselští úředníci k českému plánu na konci června 88 připomínek. Většinu z nich se podle resortu ale prý podařilo odstranit. „Evropská komise konstatovala, že vypořádání připomínek z naší strany je dobré. Ukončení vyjednávání o Dohodě o partnerství je tak na dobré cestě,“ zmínil odpoledne první náměstek Daniel Braun.

Potíže jsou i se služebním zákonem a posuzováním vlivu na životní prostředí u velkých staveb. Takzvaný proces EIA totiž zatím není v souladu s unijní legislativou.

Některé ze sporných bodů ale zatím stály nezmizely. Jedním z nich je romská otázka. Zatímco Brusel by rád slyšel, kolik peněz Češi do této problematiky nasměrují, ti se k odpovědi nemají. „Česká republika argumentuje tím, že český právní systém neumožňuje rozlišovat na základě rasy a etnické příslušnosti, evropské peníze tak chce využívat na sociálně vyloučené lokality,“ prohlásil náměstek Braun.

Potíže jsou i se služebním zákonem a posuzováním vlivu na životní prostředí u velkých staveb. Takzvaný proces EIA totiž zatím není v souladu s unijní legislativou. Česko se tu ale zaručilo, že od příštího roku problém vyřeší nový stavební zákon a zákon o EIA. Vážnější problémy proto může přinést služební zákon, o kterém bude sněmovna jednat příští týden na mimořádné schůzi.

Čtěte také: Superúředník - klíč k úspěchu reformy státní správy

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) opakovaně argumentoval, že absence služebního zákona by mohla vyústit až v úplné zmrazení přísunu evropských peněz. Podle Brauna komise sice normu nebude přímo provazovat se schválením nebo neschválením Dohody o partnerství. Ale bude chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy.

Aktuální podoba normy si přitom nelíbí opozici. TOP 09 například odmítá, aby se do čela státní správy postavil „superúředník“. A avizuje, že projednávání zbrzdí obstrukce. Česko má přitom dát Bruselu záruky, že zákon stihne přijmout včas a v odpovídající podobě.

Čtěte také: Kalousek odmítá 'superúředníka' s mocí nad všemi

Peníze i na silnice nižších tříd, památky i výstavbu spaloven

Češi si podle MMR připsali během vyjednávání také několik úspěchů. Prostředky z fondů tak budou moci nasměrovat i tam, kde to Evropské komise původně nechtěla povolit. „Z evropských peněz tak půjde, za určitých přesně daných podmínek, financovat modernizace a výstavbu silnic nižších tříd, renovace nejdůležitějších kulturních památek, výstavbu spaloven a vodní dopravu v návaznosti na dopravní prostupnost do Německa,“ vypočetl Braun.

Rozdělování peněz z Bruselu se bude v letech 2014 a 2020 řídit novými operačními programy. Jejich podobu měla ve středu na programu vláda, která už například kývla na podobu Programu rozvoje venkova. Celkem by žadatelé o dotace mohli ze všech zdrojů získat až 22 miliard eur, tedy zhruba 594 miliard korun.

V předchozích letech měli přitom Češi s čerpáním peněz opakované problémy. I kvůli korupci nebo směřování prostředků na nevhodné projekty.

Prostředky z nových programů mají v Česku jít hlavně na regionální rozvoj a snižování nezaměstnanosti. Mezi české priority patří i zvyšování energetické účinnosti, infrastruktura, výzkum a vývoj, a také ochrana životního prostředí. Dohodu o partnerství jako klíčový dokument pro čerpání by mělo Česko s Evropskou komisí podepsat ještě během prázdnin nebo v září.

„Vyjednávání dohody je ale jen jedna část, teď budeme dohlížet na přípravu samotných programů. Ty budou mít standardizovaná pravidla. Zkušenosti z končícího období nám sloužily jako poučení a zásadní vstup do příprav dohody a souvisejících pravidel,“ uzavřel Braun. V předchozích letech měli přitom Češi s čerpáním peněz opakované problémy. I kvůli korupci nebo směřování prostředků na nevhodné projekty.