Superúředník - klíč k úspěchu reformy státní správy

ZÁKON O STÁTNÍ SLUŽBĚ

Superúředník - klíč k úspěchu reformy státní správyNOVÉ
Generální ředitel být hlavou celé státní správy, jeho tvář ale zatím zůstává v mlze. Kompetence šéfa úředníků oslabí moc premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) i jeho nástupců Foto: Foto: Jan Zatorsky
1
Domov
Jan Kálal
Sdílet:

Pro úspěšný start státní služby v Česku bude důležitý výběr jejího prvního šéfa. Na jednání tripartity se na tom shodli zaměstnavatelé i odboráři. Generální ředitel úřednického aparátu by podle nich měl být esem ve státní správě. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) přitom adepty na elitní post zatím ani nenaznačila.

„Vyzvali jsme vládu, aby maximálně zodpovědně rozhodovala o tom, kdo bude státní správu řídit. A především na místě ředitele by měl být velice zkušený člověk ve státní správě, aby ten start byl garantován odborností,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podobně se vyjádřil i šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Bude klíčové, kdo bude stát v čele státní správy, kdo budou jeho nejbližší spolupracovníci a zda budou odborně zdatní,“ zmínil. Zástupci odborů i zaměstnavatelů přitom zároveň podpořili vládu v úsilí spustit státní služby v Česku už od 1. ledna příštího roku.

Podle návrhu služebního zákona, který čeká v polovině července závěrečné projednávání ve sněmovně, musí první generální ředitel vyhovět sérii parametrů. Mezi nimi je minimální věk 40 let a také nejméně šestiletá praxe za posledních deset let na vedoucích pozicích ve státní správě nebo v Evropské komisi.

Šéf úřednického aparátu získá sedmiletý mandát. Během jeho funkčního období se tak můžou vystřídat dvě i více vlád, zatímco jeho pozice bude prakticky neotřesitelná.

Novým generálním ředitelem nemůže být – aspoň podle stávajícího návrhu – nikdo z komerční sféry. Premiérové výběrové řízení bude otevřené jen dosavadním zaměstnancům správních úřadů. Jména adeptů má posoudit pětičlenná komise složená z lidí nominovaných vládou.

Opozice varuje před „zabetonováním“ státní správy

Šéf úřednického aparátu získá sedmiletý mandát. Během jeho funkčního období se tak můžou vystřídat dvě i více vlád, zatímco jeho pozice bude prakticky neotřesitelná. Kvůli tomu kritizuje normu opoziční TOP 09, která varuje před „zabetonováním“ státní správy.

Čtete také: Kalousek odmítá 'superúředníka' s mocí nad všemi

Zatímco na výběr prvního generálního ředitele bude mít výrazný vliv Sobotkova vláda, jeho nástupce vzejde už jen z velmi úzkého okruhu – necelé dvacítky jmen. Do výběrového řízení na druhého a jakéhokoli následujícího šéfa státní služby se totiž budou moci přihlásit pouze státní tajemníci jako špičky úřednického aparátu na jednotlivých ministerstvech. A nebo zástupce dosluhujícího generálního ředitele.

Přes krátící se čas zatím z vládních řad nezaznívá, kterého z úředníků by si sociální demokraté, ANO nebo lidovci uměli na postu generálního ředitele představit. Zřejmě půjde o někoho střihu expremiéra Vladimíra Špidly, který vede tým poradců premiéra Sobotky. Přímo on to ale nejspíš nebude.

Pokud vládní koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL vyjde plán na spuštění státní služby k 1. lednu 2015, zbývá jí na výběr prvního generálního ředitele necelý půlrok. Šéf státní služby i jeho aparát na nově zřizovaném generálním ředitelství musí totiž fungovat ještě předtím, než se celý systém rozeběhne. Kvůli tomu, aby mohlo vedení státní služby její start připravit.

Přes krátící se čas zatím z vládních řad nezaznívá, kterého z úředníků by si sociální demokraté, ANO nebo lidovci uměli na postu generálního ředitele představit. Zřejmě půjde o někoho střihu expremiéra Vladimíra Špidly, který vede tým poradců premiéra Sobotky. Přímo on to ale nejspíš nebude. Jednat by další koaliční partneři asi těžko skousli jeho provázanost s ČSSD. A pak se i on sám už zmínil, že o nový elitní post ve státní správě usilovat nebude.

Aktuální návrh kritizuje i Rekonstrukce státu

Zákon o státní službě má přinést odpolitizování státní správy a ve Sbírce zákonů existuje už od roku 2002. Kvůli původní finanční náročnosti, která počítala například i s výsluhami pro státní úředníky, z větší části dosud nikdy nevstoupil v platnost. Před sněmovními volbami v loňském roce se ke „zprovoznění“ normy zavázala většina politických stran.

Současný návrh ovšem kritizuje v řadě bodů i iniciativa Rekonstrukce státu, která má přijetí zákona jako jeden ze svých klíčových cílů. K podobě normy se v úterý na semináři ve sněmovně budou moci vyjádřit zástupci z řad veřejnosti.

Sdílet:

Hlavní zprávy