Kalousek odmítá 'superúředníka' s mocí nad všemi
TOP 09 a Starostové před úterním jednáním ve sněmovně vystoupili proti vládnímu návrhu služebního zákona. Šéf poslaneckého klubu Miroslav Kalousek varoval před zakonzervováním státní správy na věčné časy, které by následovalo po současné vlně „bezprecedentních čistek“ mezi úředníky. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) jsou výhrady účelové a státní služba se bez generálního ředitele neobejde.
Výhrady opoziční strany shrnula poslankyně Věra Kovářová (STAN) z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Právě ten má projednávání služebního zákona vpodvečer na programu. TOP 09 a Starostové kritizují, že ČSSD, ANO a lidovci předložili do sněmovny po čtyřech měsících od prvního čtení úplně nový návrh, který se liší i názvem. Proto chtějí na projednávání ve výborech dalších minimálně 60 dní.
„Jedním z cílů tohoto zákona by nepochybně měla být stabilita a nestranná profesionalita státní správy. V minulých měsících se však vládní koalice chovala zcela v rozporu s touto zásadou a na centrálních úřadech provedla ve stovkách případů bezprecedentní a nekvalifikovanou personální čistku,“ stojí v oficiálním stanovisku TOP 09. Podle něj návrh ani nepřinese dostatečnou stabilitu řadovým zaměstnancům, kteří budou vydáni „na milost či nemilost politicky dosazených a zákonem potvrzených vedoucích zaměstnanců“.
TOP 09: Nechceme centralizaci moci na Úřadu vlády
Konkrétní výhrady rozvedl šéf poslanců TOP 09 Kalousek. „Nesouhlasíme s centralizací moci na Úřadu vlády,“ prohlásil s tím, že jeho strana odmítá i zřízení postu generálního ředitele státní správy. Pod nového „superúředníka“ jmenovaného na sedm let premiérem by měl přitom spadat chod celého úřednického aparátu. Jestli je ale tento požadavek natolik kategorický, že kvůli němu TOP 09 služební zákon nakonec nepodpoří, nechtěl Kalousek na dotaz serveru ECHO24.cz upřesnit.
Předseda zákonodárců TOP 09 dále varoval, že pokud vládní koalice nebude námitkám naslouchat, může si jeho strana udělat z požadavků na dodatečné úpravy normy téma před každými volbami. Podle něj by se přitom ze zákona mohla stát vůbec nejnebezpečnější předloha.
Čtěte také: Strašák pro 15 tisíc úředníků. Kdo nezvládne novou zkoušku, končí
Sobotka: Je to snaha, aby po každých volbách probíhala noc dlouhých nožů
„Na tuhle hru TOP 09 přistupovat nebude,“ řekl serveru ECHO24.cz premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Nejsou to žádné věcné výhrady. Je tam snaha zabrzdit přijetí zákona o státní službě. Viděli jsme to v době, kdy byl pan Kalousek s panem Topolánkem (tehdejší premiér z ODS, pozn. red.) ve vládě. Tehdy Topolánek mluvil o tom, že probíhá noc dlouhých nožů. Je to snaha, aby po každých volbách probíhala noc dlouhých nožů, aby se měnilo složení státních úřadů,“ připojil šéf ČSSD s tím, že služební zákon tomu má zabránit.
„Nedivím se panu Kalouskovi, že mu to vadí. Že to možná vadí některým přestavitelům ODS nebo dalších opozičních stran. Ale cílem této vlády je, aby tento zákon začal platit od 1. ledna příštího roku,“ pokračoval Sobotka, který zdůraznil i nutnost zřízení postu generálního ředitele státní služby. „Je nezbytný, protože někdo musí jmenovat státní tajemníky a někdo vůči nim musí vykonávat personální pravomoci. Zákon by bez generálního ředitele státního služby fungovat nemohl,“ dodal.
Kalousek návrh ani nečetl, odmítl výhrady šéf poslanců ANO Faltýnek
„Je vidět, že pan Kalousek nečetl návrh služebního zákona,“ reagoval na výtky šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Připojil, že výběrových řízení na vedoucí pozice se podle aktuálního návrhu budou moci účastnit lidé, kteří minimálně čtyři roky působili ve státní správě. To ovšem neplatí pro nejvyšší post generální ředitele. Zatímco prvního superúředníka by měla vybrat vláda, jeho následník by se rekrutoval už jen z řad státních tajemníků na jednotlivých ministerstvech.
Podle Faltýnka není reálné ani to, že vládní koalice vyhoví požadavku na 60 dní pro projednání normy ve výborech. Zřejmě by totiž nebylo možné, aby tak účinnost zákona mohla být od 1. ledna 2015. „Předpokládám, že návrh by měl běžet tak, abychom stihli termín,“ zmínil šéf poslanců ANO.
Způsob projednání služebního zákona kritizovali také komunisté. Vadí jim především změny v odměňování státních zaměstnanců. Ani podle KSČM nebylo na jednání o klíčové dobře dost času.
Služební zákon by měl zajistit odpolitizování a stabilitu státní správy. Další odkad jeho účinnost už odmítá trpět Evropská komise, která v takovém případě hrozí Česku až pozastavením dotací z evropských fondů.
Čtěte také: Za státní službu 25 procent k platu? Babiš i Sobotka požadavek smetli
Služební zákon má Česká republika od roku 2002, většina normy ale dosud nikdy nevstoupila do praxe. Kvůli finančním nárokům problém postupně odsouvaly jak levicové, tak pravicové kabinety. Prezident Miloš Zeman si dal proto odsouhlasení služebního zákona aspoň v prvním čtení jako podmínku pro jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Výměnou nelpěl na negativním lustračním osvědčení od vicepremiéra Andreje Babiše (ANO). Vládní strany v lednu rychle oprášily původní návrh ČSSD, aby v květnu představily normu výrazně přepracovanou.
Služební zákon by měl zajistit odpolitizování a stabilitu státní správy. Další odklad jeho účinnost už odmítá trpět Evropská komise, která v takovém případě hrozí Česku až pozastavením dotací z evropských fondů.
