Poslední oběť železné opony v ČSSR: osmiletý chlapec
Tragické útěky
Před čtvrt stoletím, v noci z 30. září na 1. října 1989, nastupovali šťastní východoněmečtí uprchlíci do prvního z „vlaků svobody“, které je z nádraží v Praze-Libni odvážely na Západ. Do té doby se uprchlíci z Honeckerova poddanství tísnili na pražském velvyslanectví Německé spolkové republiky. Méně známé než příběhy šťastlivců jsou tragické osudy občanů NDR, kterým pokus o cestu ke svobodě nevyšel.
Poslední obětí železné opony na československém území byl osmiletý chlapec. Tragický příběh se odehrál na hranici u západočeského Strážného 15. května 1989.
Uwe Hansel, jeho družka Heidrun Streckerová, Hanselův nevlastní bratr Mirko Röwer a Streckerové čtyři synové ve věku deset, osm, čtyři a dva roky se v tmavé volze blížili pozdě večer ke státní hranici.
Všichni se rozhodli zkusit štěstí a projet do západního Německa tak, že prorazí závoru na jedné z cest protínající „čáru“. Jak ve své práci Poslední mrtvý vojskové ochrany hranic popisuje badatel Pavel Vaněk, u hraničního pásma je stavěla pohraniční hlídka červeným světlem, ale plně obsazené auto pokračovalo dál a na signál nereagovalo.
Když řidič spatřil závoru, zvýšil rychlost na úzké silnici na sto kilometrů v hodině. Jenže závora nebyla dřevěná či plastová, jak se bláhově domnívali, nýbrž železná a ukotvená v betonových blocích...
Celý článek o tragických osudech východoněmeckých uprchlíků, kteří se pokusili utéci do západního Německa přes Československo, přináší poslední vydání Týdeníku ECHO.
APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO IPAD SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.