Adam Bartoš podle obžaloby vyvracel existenci plynových komor
Bartoš zpochybňuje holokaust
NOVÉ
Předseda krajně pravicové Národní demokracie Adam B. Bartoš čelí v obžalobě mimo jiné tomu, že vyvracel existenci plynových komor v nacistických koncentračních táborech. Podle obžaloby také tvrdil, že se nadsazuje počet židovských obětí usmrcených během druhé světové války. Ve svých projevech a článcích Bartoš podle spisu podsouval negativní pohled na Židy, obdobně se vyjadřoval o imigrantech z Blízkého východu a severní Afriky.
Bartoš byl obžalován na začátku ledna. Obvodní soud pro Prahu 1, který se případem bude zabývat, jednání zatím nenařídil. Za podněcování nenávisti, hanobení národa a popírání a schvalování genocidy hrozí Bartošovi až tři roky vězení.
Podle obžaloby Bartoš Židům v projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval pouze negativní vlastnosti a předkládal překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa. Prodával také protižidovské knihy, v projevech podle spisu útočil i na imigranty či muslimy. „Jestliže chtěl obviněný zviditelnit a propagovat politickou stranu Národní demokracie a je-li ideou či programem této politické strany antisemitismus, rasová nenávist (...), pak jde podle znalce zřejmě o formu neonacismu,“ uvádí obžaloba.
Bartoš v přípravném řízení nevypovídal. Ve stížnosti proti obvinění se ale odvolával na právo na svobodu projevu. Své projevy Bartoš považuje za „investigativní žurnalistiku, přičemž jeho investigativní činnost by měla požívat širší ochrany“. Výroky, kvůli kterým je obžalován, jsou podle něj vytrženy z kontextu.
Bartošova vyjádření však podle státní zástupkyně Zdeňky Galkové nemohou být vytržené z kontextu, protože mají „standardní a neměnný ráz“. V obžalobě státní zástupkyně mimo jiné cituje rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého nesmí být právo jednotlivce na vyjádření politického postoje zaměňováno za právo „libovolnými prostředky hlásat zlo“.
Bartoš byl loni v říjnu nepravomocně potrestán roční podmínkou za své počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899. U hrobu Bartoš s někdejším místopředsedou strany Ladislavem Zemánkem zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ U Zemánka soud od potrestání upustil.
Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk.
