Zakažte ten film! Íránec točí o Mohamedovi

Islám důrazně zakazuje zpodobňování proroků a postav spojených s koránem. Íránský režisér Madžíd Madžídí se ale i přes to ve svém filmu rozhodl zobrazit proroka Mohameda, ačkoliv pouze zezadu. Celý islámský svět teď diskutuje, jestli je to správně nebo ne. Káhirská univerzita Al-Azhar, významný zástupce sunnitů, žádá, aby Írán film zakázal. Naopak Katar, i přestože patří k sunnitským monarchiím, hodlá na natočení filmu přispět až jednou miliardou dolarů.

„Jsme ochotni podílet se na jakémkoli filmu, který svět obeznámí s Mohamedem. Jsme islámská země, známe kulturu, která se k němu vztahuje, a máme prostředky k výrobě takových filmů,“ sdělil agentuře AP režisér Madžídí. Tomu by kvůli filmu alespoň na domácí půdě nemělo nic hrozit, neboť s jeho snímkem souhlasí íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který v roce 2012 přišel na promítání prvních záběrů. Tvář budoucího proroka se tedy na obrazovce opravdu neobjeví ani jednou. Hovoří o něm ale jiní, například jeho děd Abdal Muttalib, kterého hraje Alírezá Šodžá Núrí. „Byla to velmi těžká role, nedokážu své pocity ani popsat,“ řekl. 

Mohamed je v koránu dopodrobna popsán slovně jako ideální bytost. Duchovní však výslovně zakazují hledat pro ně fyzickou podobu. Útok na redakci francouzského listu Charlie Hebdo, která otiskla karikatury Mohameda, je toho důkazem. Islám se ale i přesto na tuto věc nedívá jednotně. Většinoví sunnité odmítají podoby Mohameda i jeho příbuzných nebo stoupenců, avšak menšinoví šíité tak ortodoxní nejsou.

Čtěte více: Mohamed pláče: Je suis Charlie. Příští obálka Charlie Hebdo

V šíitském Íránu a dalších šíitských zemích není výjimkou vidět portréty Mohamedova zetě Alího na špercích, nálepkách nebo i na přívěscích ke klíčům. Šíité přitom Alího považují za jediného oprávněného Mohamedova následníka. Vůdce íránské revoluce z roku 1979 ajatolláh Ruholláh Chomejní prý míval po celé roky ve svém pokoji portrét mladého Mohameda. 

Nejdražší film v historii íránské kinematografie se natáčí v íránské vesnici Alláhajár, kde tvůrci nechali za několik milionů dolarů postavit perskou repliku saúdskoarabské Mekky. Madžídího freska o Mohamedově dětství trvá 190 minut. Režisér do filmu zapojil trojnásobného nositele Oscara italského režiséra Vittoria Storaroa, Scotta Andersona, který získal Oscara za vizuální efekty, a také hudebníka A. R. Rahmana, který má Oscara za film Milionář z chatrče.

Madžídí je odhodlán podat světu přesný prorokův obraz. Je přesvědčen, že islámští extremisté a Západ tuto ikonu 1,5 miliardy věřících pošpinili. „Pro muslimy je prorok Mohamed spásou v tomto životě i po něm,“ řekl. 

Čtěte více: Soutěž o nejlepší karikatury holocaustu, vyhlašuje Írán

Produkce počítá s tím, že film bude ozvučen v perštině, arabštině a angličtině. V Íránu by se měl začít promítat v létě. Natáčelo se rok, ale postprodukce, která se prováděla v Německu, trvala další dva roky. Bude-li mít snímek úspěch, chtějí tvůrci natočit dvě pokračování. Jedno má mapovat Mohamedův život od jeho mládí do 40 let a další zbytek života. Film přišel na 30 milionů dolarů (748 milionů korun). Producentem je soukromá společnost Núrtabán, jejíž šéf Mohammad Mahdí Hajdarján odmítl říci, kdo peníze poskytl. Pravděpodobně to jsou bohatí íránští investoři a náboženské instituce.

Čtěte více: Rodiště Mohameda? Přestavba Mekky se nezastaví před ničím