Dienstbierovy kvóty: kdo nedodá 30 % žen, nedostane plné peníze

První dvě místa volební listiny musí obsadit zástupci opačného pohlaví. A nejenom to, celkově musí být na každé kandidátce zastoupeno každé pohlaví alespoň třiceti procenty.  Takový je aktuální plán ministerstva vnitra a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) pro sněmovní a krajské volby. Server ECHO24.cz má k dispozici jeho paragrafové znění. Novela počítá i s finančními sankcemi pro strany.

„Jsou-li na kandidátní listině uvedeni alespoň dva kandidáti, je na prvních dvou místech zastoupeno obojí pohlaví; jsou-li na kandidátní listině uvedeni více než dva kandidáti, je současně každé pohlaví zastoupeno alespoň 30 procenty kandidátů,“ uvádí novela volebních zákonů, kterou vnitro odeslalo do připomínkového řízení.

Politici přitom nesmí při sestavování kandidátky odsunout ani jedno pohlaví až na chvost listiny, aby požadavek formálně obešli. „V každé trojici kandidátů následující po prvním a druhém místě na kandidátní listině je uveden vždy alespoň jeden kandidát druhého pohlaví,“ dodává návrh zákona. Pravidlo se má týkat voleb do Poslanecké sněmovny a do krajských zastupitelstvech, pro komunální ani evropské volby zatím nic obdobného navrženo není.

„Zkušenosti a studie z různých zemí, včetně České republiky, ukazují, že ženy obecně čelí většímu množství překážek než muži, které jim znesnadňují účast ve volených orgánech,“ zdůvodňuje svůj názor vnitro s Dienstbierem.

Zákon počítá s finančním postihem pro ty, kdo by stanovené kvóty nedodrželi. Týkal by se těch stran nebo hnutí, které získaly aspoň jeden mandát. Stát by jim každoroční příspěvek na každé ze získaných křesel seškrtal o 30 procent. Zatímco politická uskupení s respektem k vyváženému zastoupení mužů a žen by dostávala současných 855 tisíc korun na poslance a 237 500 na krajského zastupitele, v případě těch genderově nevyvážených by byl příspěvek pouze 598 500, respektive 166 250 korun.

„Ženy rovněž často vnímají volební prostředí jako negativně zaujaté vůči ženám a častěji než muži se necítí být ke kandidatuře kvalifikovány. Zásadní překážky, kterým ženy čelí ve výrazně vyšší míře než muži, jsou dále otázky související se slaďováním profesního, soukromého a rodinného života,“ uvádí důvodová zpráva.

„Zkušenosti a studie z různých zemí, včetně České republiky, ukazují, že ženy obecně čelí většímu množství překážek než muži, které jim znesnadňují účast ve volených orgánech,“ zdůvodňuje svůj názor vnitro s Dienstbierem. Mezi tyto překážky má nejčastěji patřit omezená možnost ovlivňovat proces nominací uvnitř politických stran, přetrvávající tradiční pojetí rolí mužů a žen a přísnější měřítka kvalifikace pro politické funkce uplatňované ze strany představitelů politických stran.

„Ženy rovněž často vnímají volební prostředí jako negativně zaujaté vůči ženám a častěji než muži se necítí být ke kandidatuře kvalifikovány. Zásadní překážky, kterým ženy čelí ve výrazně vyšší míře než muži, jsou dále otázky související se slaďováním profesního, soukromého a rodinného života,“ uvádí důvodová zpráva s tím, že Češi jsou v zastoupení žen pod průměrem Evropské unie. Přestože ženy tvoří více než polovinu populace, v politice to není prý vidět. A když už se na kandidátce objeví, často zpravidla to bývá na hůře volitelných místech. Něco takového by nová úprava měla změnit.

Kvóty mají platit poprvé pro krajské volby v roce 2016

Normu nejdřív čeká připomínkové řízení, které skončí 21. srpna. Po něm se bude k návrhu vyjadřoval vláda jako celek, pak případně parlament a prezident republiky.

Zákon by měl nabýt účinnosti k 1. květnu příštího roku. Poprvé by se tak nová pravidla vztahovala na krajské volby 2016. Tedy aspoň za předpokladu, že by voliči předtím nemuseli k předčasným volbám do sněmovny, které jinak připadnou až na podzim roku 2017. Původně měla společně s novelou volebních zákonů vzniknout i změna ústavy, která by obdobný princip zakotvila do ústavy. Podle současného názoru ministerských legislativců ale taková úprava ústavy není zapotřebí.