Summit řeší vracení uprchlíků. Pro Německo to bude těžké, míní Sobotka
Summit o migrační krizi
AKTUALIZOVÁNO
1
Pro Německo bude těžké vracet Syřany do zemí, kde poprvé vstoupili do Evropské unie. Důvodem jsou problémy s registrací uprchlíků v jednotlivých zemích, sdělil ve středu český premiér Bohuslav Sobotka před začátkem summitu, který se koná v maltské metropoli Vallettě. Lídři EU a zemí Afriky na něm řeší migrační krizi.
Německo ve středu oznámilo úmysl začít znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území Evropské unie. Opatření mělo snížit počet lidí, kteří do Německa přicházejí. Vracení běženců do země, kde vstoupili do EU, předpokládají evropské dohody. Berlín je však letos v srpnu přestal uplatňovat pro uprchlíky ze Sýrie. Podle Sobotky chce Německo prosazovat postup na základě evropských dohod, o který se Česko snaží dlouhodobě. Premiér vidí hlavní problém v tom, že dosud nefungují tzv. hotspoty, což jsou místa pro registraci uprchlíků.
„Já se obávám, pokud nedošlo a nedochází k důsledné registraci uprchlíků v okamžiku, kdy vstupují do Evropské unie, což se bohužel neděje v posledních měsících a důsledně se to neděje ani dnes, zejména je to problém, pokud jde o registraci v Řecku, tak Německo bude mít těžko dostatečnou oporu pro to, aby to mohlo realizovat,“ řekl Sobotka před dvoudenním summitem, na který ve čtvrtek navazuje také mimořádné jednání lídrů EU.
Na čtvrteční schůzce Evropské rady Sobotka zastupuje i Polsko za které nemohla přijet hlava státu ani šéf vládního kabinetu. Sobotka prý obdržel polské stanovisko na tento summit v dopise končící premiérky Ewy Kopaczové. Na jednání bude český premiér mluvit za obě země v bodech, kde mají stejné názory.
„V té části, kde bude chtít Polsko zmínit něco navíc oproti mandátu České republiky, tak ještě připomenu, že toto je názor Polska,“ popsal Sobotka. Zastupování Polska na jednání premiér nepovažuje za komplikaci.
Čtěte také: Německo otáčí. Začne vracet Syřany do zemí, kde vstoupili do EU
Zástupci EU a zemí Afriky se na Maltě sešli, aby společně řešili migrační krizi. Zdůrazní nutnost boje s nelegální migrací, ale i potřebu posílení možností legálně cestovat za prací. Zástupci evropských zemí při příchodu připomínali také otázku návratů těch, kdo v Evropě nedostanou azyl, někteří lídři afrických zemí zase upozorňovali, že Evropa by mohla více přispívat na rozvoj regionu. Obě strany se ale shodovaly, že situaci je možné zlepšit jen společně.
Třístránkový návrh závěrečné deklarace zdůrazňuje, že prvořadou prioritou musí být ochrana lidských životů, například na moři. Evropané se snaží své africké partnery přesvědčit především k větší ochotě přijímat zpět ty občany svých zemí, kteří budou z Evropy vraceni na základě readmisních dohod. Preferovanou variantou jsou přitom dobrovolné návraty těchto lidí.
Evropa a Afrika také zdůrazní odhodlání řešit problematiku migračních toků společně ve všech aspektech věci. Dokument několikrát připomíná potřebu ochrany lidských práv a společné odhodlání řešit výzvy, které mají na migraci vliv podporou demokracie, lidských práv, snahou snižovat chudobu a podporovat sociální a hospodářský rozvoj. „Zvláštní pozornost budeme věnovat stabilitě a bezpečnosti, kterou nyní ohrožuje terorismus, obchod se zbraněmi a ozbrojené konflikty,“ stojí v návrhu závěrečné deklarace.
Čtěte také: Rozpad EU? Klidně za pár měsíců, zní ze Západu
Německá kancléřka Angela Merkelová při příchodu uvedla, že chystaný společný akční plán počítá s potíráním nelegální migrace, ale také s rozšířením legálních možností cestovat, včetně cest za prací. Evropa by podle ní měla pomoci africkým lídrům zajistit, aby především mladí lidé měli v jejich zemích „šanci“. Návrh závěrů tuto snahu popisuje slovy o tom, že „obnova naděje, především pro africkou mládež, musí být naším zásadním cílem“.
Generální tajemník Interpolu Jürgen Stock při příchodu upozornil na potřebu potírání organizovaných skupin, které si z migrace udělaly výnosný byznys. Evropská unie už rozhodla o zřízení nouzového svěřeneckého fondu pro Afriku. V něm vyčleněných 1,8 miliardy eur je určeno na řešení krizí v Africe a na podporu stability v oblasti.
„Je to vzájemně provázané. My závisíme na nich, oni jsou závislí na nás. Jsme v tom společně,“ poznamenala před novináři při příchodu šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.
„Krizi můžeme překonat jen společně,“ míní také prezident Nigeru Mahamadou Issoufou. Právě on ale také uvedl, že Evropa by mohla zvýšit svou finanční podporu směrem do Afriky. Podle egyptského ministra zahraničí Samího Šukrího musí ti, kdo mají větší schopnosti a možnosti převzít větší díl odpovědnosti.
Summitu se účastní vedoucí představitelé více než 60 afrických a evropských zemí a zástupci relevantních mezinárodních organizací.
