Česko platí stamilionovou pokutu kvůli kravám. Poškodil nás i Agrofert?
Dotační průšvihy
NOVÉ
Shutterstock
Česko splácí Evropské unii pokutu 810 milionů korun kvůli chybě při čerpání zemědělských dotací. To, které firmy chybovaly, přitom ministerstvo zemědělství tají. Opakuje jen, že se jednalo o systémovou chybu a plošnou korekci výdajů a proti pokutě se brání u evropského soudu žalobou. Mezi firmami, které špatně kontrolovaly zvířata, přitom mohly být i ty z koncernu Agrofert. Nevyvrátil to ani ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ani Agrofert. „Seznam hříšníků“ bude zveřejněn, až padne rozsudek, což může být klidně příští rok v létě.
Na přímý dotaz deníku Echo24, jestli byly mezi šesticí kontrolovaných firem i ty z koncernu Agrofert, odpověděl mluvčí Karel Hanzelka, že o auditu má informace pouze z médií. „Takže jeho závěry nemůžeme nijak komentovat. Pokud je nám známo, audit a jeho vyřešení je zjevně věcí Ministerstva zemědělství ČR. Nerozumím tomu, proč s tím spojujete koncern Agrofert,“ uvedl. To, jestli mezi „provinilci“ byly firmy bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO), nevyloučil ani ministr Jurečka. „Já to vyloučit nemohu. Ale jestli chcete být opravdu korektní, tak je to napříč zemědělským spektrem,“ řekl pro server Echo24.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Informace ke konkrétním žádostem o dotace v letech 2010-2013, ve kterých byly nalezené nedostatky, odmítl poskytnout také Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). „V rámci uvedeného auditního šetření se posuzoval pouze ,vzorek‘ žadatelů o dotaci, tzn. nejedná se o kompletní seznam žádostí, u kterých byly zjištěny nedostatky. Jednalo o plošnou korekci výdajů, nikoli podle pochybení jednotlivých příjemců dotace,“ uvedla pro Echo24 mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.
Také Evropská komise na dotaz deníku Echo24 odpověděla, že seznam kontrolovaných firem neposkytne. „Případ není uzavřený. Komise nemůže komentovat případy, které se řeší před soudem,“ řekl Daniel Rosario, mluvčí Komise pro obchod a zemědělství.
Třebaže k dispozici není seznam šesti podniků, které nesprávně kontrolovaly požadavky na identifikaci a registraci zvířat, existují údaje o ploše, na níž tyto firmy hospodaří. A právě tyto údaje naznačují, že by podnikem spadajícím pod Agrofert mohla být Zemědělská společnost Luže na Vysočině, která byla z obchodního rejstříku vymazaná k 1. lednu 2016.
Jakou naději na úspěch má žaloba?
České ministerstvo zemědělství s plošnou pokutou 810 milionů korun nesouhlasí a brání se proti ní žalobou. Argumenty, které už Česko jednou předložilo, však Evropská komise zamítla. Ministerstvo zahraniční navíc podotýká, že spor, který je před soudem od loňského srpna, může trvat až dva roky. Obavy, že se Česku soudní spor zbytečně prodraží, ale ministerstvo vyvrací kvůli tomu, že stát zastupují státní zaměstnanci.
„V řízeních před Soudním dvorem EU zastupuje Českou republiku vždy vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU, v současné době je to Martin Smolek (náměstek pro řízení sekce právní a konzulární MZV) a jeho spolupracovníci. Všechny tyto osoby jsou státními zaměstnanci. Česká republika od přistoupení k EU nikdy nevyužila pro zastupování před Soudním dvorem EU služby externích advokátů,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva Irena Valentová.
I když Česká republika nepovažuje spor za dořešený, pokutu už musela začít splácet. „Zatím byla zaplacena částka 9 827 523,74 euro,“ potvrdila Nováková. V přepočtu se jedná přibližně o 265 milionů korun, tedy třetinu z celkové částky. Pokutu bude Česko doplácet ještě na dvě splátky. „Splátky probíhají od roku 2016, následovat bude letošní rok a rok 2018. Splátka za letošní rok proběhne v srpnu,“ dodala Nováková.
Faltýnkův střet zájmů?
Nejedná se o jedinou pokutu pro Česko kvůli zemědělským dotacím. Předpisy podle Evropské komise porušil nově i Jaroslav Faltýnek (ANO), když seděl zároveň v předsednictvu Agrofertu a dozorčí radě SZIF. Komise má kvůli tomu podezření na jeho střet zájmů a riziko manipulací s částkou 1,5 miliardy korun, kterou v letech 2014 a 2015 inkasoval holding Agrofert. Česko by mohlo na korekcích vracet 22 milionů. Jako první na případ upozornil deník Echo24.
