‚Rusové věří, že spasí svět. Putin s nimi umí pracovat‘

40 ruských let fotografky Kyndrové

‚Rusové věří, že spasí svět. Putin s nimi umí pracovat‘FOTOGALERIE
Rusové… jejich ikony a touhy Foto: Foto: Dana Kyndrová
8
Domov
Kristýna Novotná
Sdílet:

Rusové jsou velmi hrdý národ a touží opět po velkém Rusku. Věří, že oni jsou ti vyvolení, kteří spasí svět. A Vladimir Putin to moc dobře ví a umí s tím perfektně pracovat, říká fotografka Dana Kyndrová, která se každodenním životem obyčejných Rusů zabývá téměř čtyřicet let. Ve svém celoživotním projektu nazvaném Rusové… jejich ikony a touhy zdokumentovala na 230 snímcích vývoj tohoto slovanského národa od roku 1976 do současnosti. Výstava fotografií byla k vidění během léta na Staroměstské radnice v Praze.

„Reakce ruských turistů byly z 99 procent kladné. Kritiku do návštěvní knihy napsal akorát jeden člověk z Petrohradu. Podle něho výstava představovala jeho národ účelově, aby ho ponížila. Prý ostuda organizátorům, že v tak krásném městě jako je Praha, je taková výstava,“ řekla v rozhovoru pro deník ECHO24.cz Dana Kyndrová.

Podívejte se na galerii: Rusko jaké je. Unikátní snímky

„Na to tam hned další Rus reagoval, že je to naprostá nepravda, že tam žádné ponížení necítí,“ dodala fotografka, která vítala návštěvníky výstavy v Křížové chodbě pražské Staroměstské radnice téměř každý den a s některými Rusy i mluvila.

„Když přišli Rusové, hned se báli, že ty snímky budou neobjektivní, zkreslené. Někteří třeba ani nechtěli jít dovnitř. Když to ale absolvovali, tak snímky moc chválili, že takhle Rusko skutečně vypadá,“ prohlásila Kyndrová s tím, že konkrétní pocity ze strany návštěvníků byly různé. Někdo se zachyceným momentům smál, na jiné naopak působily smutným až lítostivým dojmem.

Do bývalého SSSR začala Kyndrová jezdit zhruba v polovině sedmdesátých let coby vysokoškolská studentka ruštiny a francouzštiny. Za sovětské éry navštívila zemi průběžně asi devětkrát. V devadesátých letech poté, co v roce 1991 nafotila odchod sovětských vojsk z tehdejšího Československa, její slabost pro Rusko na čas opadla. Do země se vrátila až v roce 2000, v době, kdy k moci nastoupil Vladimir Putin.

Putin ví, co národ chce. V tom je jeho síla.

Současné putinovské Rusko je podle Kyndrové charakteristické renesancí pravoslavné církve, která po rozpadu Sovětské svazu obnovila svůj vliv na společnost i politické dění v zemi. „Proti tomu, co se ze strany dívčin z Pussy Riot odehrálo v moskevské Katedrále Krista Spasitele, nebyli jenom náboženští fanatici, ale i normální lidi,“ ilustrovala sílu víry v Rusku fotografka na vystoupení punkové skupiny, jejímž členkám za něj hrozilo až sedm let vězení.

„Putin je velice chladnokrevný, ale s lidmi umí pracovat. Říkal jim tím, já jsem jeden z vás, všichni jsme pravoslavní. V tom je jeho síla. Ví, co ten národ chce a potřebuje. Touží být opět silný a respektovaný národ. Navíc jsou přesvědčeni, že oni jsou ti vyvolení, kteří dokážou skrze náboženství spasit dekadentní západní svět.“

„Ten chrám nechal vyhodit Stalin do povětří. Postavil se ale znovu a pro mnohé je symbolem znovuvzkříšení velkého a silného ruského národa. Tohle proto nemohli respektovat ani protiputinovští revolucionáři. Kolik let vězení ty holky dostaly, to pak už je zas věc druhá,“ komentovala Kyndrová a dodala, že v Rusku hraje náboženství velmi důležitou roli a nejvíce z toho těží současný prezident Vladimir Putin.

„Putin s pravoslavím umí perfektně pracovat. Jednou na Nový rok televize ukazovala, jak po půlnoční mši Putin s manželkou se svíčkou v ruce vychází z kostela. Ptali se ho, Vladimire Vladimiroviči, co vy tady. To je můj rodný kostelík, tady mě maminka tajně pokřtila, protože můj tatínek byl velký komunista a nesměl o tom vědět, řekl jim Putin,“ uvedla Kyndrová.

„On je velice chladnokrevný, ale s lidmi umí pracovat. Říkal jim tím, já jsem jeden z vás, všichni jsme pravoslavní. V tom je jeho síla. Ví, co ten národ chce a potřebuje. Touží být opět silný a respektovaný národ. Navíc jsou přesvědčeni, že oni jsou ti vyvolení, kteří dokážou skrze náboženství spasit dekadentní západní svět, doplnila.

Propaganda? Jak geniální

Dana Kyndrová navštívila Rusko naposledy loni před referendem na Krymu, ve kterém se místní obyvatelé vyslovili pro přičlenění poloostrova k Rusku. „Deset dní před referendem jsem se v Rusku dívala na televizi. Musela jsem ji vypnout, propaganda byla tak silná a horší je, že to nebylo vůbec špatně udělaný. Vidíte tu podprahovost, až si říkáte, jak je to geniální,“ popsala.

„Je cítit, jak se ten režim utužuje. Lidi kolem kultury, se kterýma se bavím, se bojí, že se vrací to, co už zažili. Tohle je ale těch patnáct procent národa, který takhle přemýšlí. Zbytek je rád, že Putin udělal v zemi oproti Jelcinovi pořádek. Když se podíváme na devadesátá léta v Rusku, lidi nedostávali výplaty a v zimě se báli, že kvůli nedostatku plynu umrznou. Oni nikdy nezažili demokracii a potřebují silnou ruku,“ řekla závěrem fotografka Kyndrová.

Dana Kyndrová (* 1955) se věnuje černobílé humanistické fotografii. Fotografovat začala ve svých 18 letech v roce 1973 během pobytu v západoafrickém státě Togo, kde její otec trénoval volejbal. O tři roky později uspořádala svou první výstavu. V této době jako studentka francouzštiny a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začala pravidelně jezdit do tehdejšího Sovětského svazu a skrze objektiv fotoaparátu sledovat každodenní život Rusů – jejich ikony a touhy. Svůj zatím nejznámější projekt vytvořila na začátku devadesátých let, kdy zdokumentovala odchod sovětských vojsk z Československa. Známé jsou i její výstavy fotografií na téma Žena nebo Podkarpatská Rus. V novinářské soutěži Czech Press Photo získala v průběhu let 1995 až 1999 celkem sedm cen, oceněna byla i v národním kole Fujifilm Euro Press Photo Awards v roce 1998.
Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články